ECLI:CZ:NS:2009:29.CDO.38.2009.1
sp. zn. 29 Cdo 38/2009
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně M.a. s. v likvidaci, , zastoupené Mgr. J.T., advokátem, proti žalovanému Mgr. L. R., advokátku, jako správci konkursní podstaty úpadkyně U. b., a. s. „v likvidaci“, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 32 Cm 485/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. ledna 2008, č. j. 9 Cmo 307/2007-78, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku (jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil k odvolání žalobkyně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. června 2007, č. j. 32 Cm 485/2004-49, o zamítnutí žaloby o určení pravosti pohledávky) Nejvyšší soud odmítl podle §243b odst. 5 a §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že závěr odvolací soudu, podle něhož je smlouva o postoupení pohledávek, uzavřená dne 9. ledna 1998, jíž měla být na dovolatelku převedena společností R. R. s.r.o. (dále jen „postupitelka“) i pohledávka, určení jejíž pravosti se v řízení domáhá, v důsledku nesplnění povinnosti stanovit cenu převáděných pohledávek posudkem znalce jmenovaného soudem neplatná pro rozpor s ustanovením §196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „obch. zák.“), je závislý na konkrétních skutkových okolnostech projednávané věci, postrádá potřebný judikatorní přesah a napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní.
Jak plyne ze zjištění učiněných odvolacím soudem, byl ke dni uzavření uvedené smlouvy společníkem postupitelky (jejíž základní jmění činilo 100.000,- Kč) P. Š., jenž byl zároveň zmocněn zastupovat postupitelku ve všech věcech, a jejím jediným jednatelem byl J. Š.. P. Š. byl současně členem představenstva dovolatelky aj. Š. byl „pověřen“ představenstvem dovolatelky, aby smlouvu o postoupení pohledávek za ni uzavřel. Nejvyšší soud závěr odvolacího soudu, podle něhož byli P. Š. aj. Š. oprávněni za obě strany smlouvu uzavřít, postupitelka i dovolatelka byly z tohoto důvodu osobami uvedenými v ustanovení §196a odst. 2 obch. zák. a na smlouvu o postoupení pohledávek se tak aplikuje ustanovení §196a odst. 3 obch. zák., neshledává ani v rozporu s hmotným právem.
K posouzení dovolatelkou předestřených otázek, s nimiž výslovně spojuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí (zda mohou být právnické osoby osobami blízkými, zda právnická osoba může být osobou blízké fyzické osobě a zda lze za osobu blízkou považovat i právnickou osobu, ve které je statutárním orgánem osoba blízká členu statutárního orgánu „převodce majetku“) dovolání připustit nelze. Řešení popsaných otázek nemůže nijak zvrátit shora uvedený závěr , jenž sám o sobě vede k zamítnutí žaloby, a tudíž se ani nemůže promítnout do právních poměrů dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 27/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Konečně námitky, podle kterých není rozhodnutí odvolacího soudu dostatečně odůvodněno, nebyly provedeny všechny potřebné důkazy a závěry soudu nevyplývají z výsledků provedeného dokazování, jsou podřaditelné dovolacím důvodům vymezeným v ustanoveních §241a odst. 2 písm. a/, odst. 3 o. s. ř., jež u dovolání přípustného toliko podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nemá dovolatelka k dispozici a s nimiž dovolatelka zásadní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé po stránce právní nespojuje (srov. výslovné znění ustanovení §241a odst. 3 o. s. ř a např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06).
Důvod připustit dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu dovolání přípustné není.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. května 2009
JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu