ECLI:CZ:NS:2012:29.CDO.3867.2010.1
sp. zn. 29 Cdo 3867/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatelky Rextim holding a. s. , se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1567/25, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27609383, za účasti České republiky – Ministerstva financí ČR , se sídlem v Praze 1, Malá Strana, Letenská 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, zastoupené Prof. Dr.h.c. JUDr. Janem Křížem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 13, PSČ 110 00, o zaplacení 17,645.760,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 Cm 28/2002, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2010, č. j. 14 Cmo 547/2008-552, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatelka je povinna zaplatit České republice – Ministerstvu financí ČR na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 4. srpna 2008, č. j. 32 Cm 28/2002-461, zamítl Městský soud v Praze návrh, jímž se společnost Lanarest Brno a. s., se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1567/25, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 46347101 (dále též jen „původní navrhovatelka“) domáhala po České republice – Ministerstvu financí ČR zaplacení 17,645.760,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání původní navrhovatelky rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. a částečně jej změnil ve výroku II., a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé podala původní navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení §243b odst. 5, §218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné.
Nejvyšší soud předesílá, že původní navrhovatelka v průběhu dovolacího řízení zanikla ke dni 30. září 2011, a to v důsledku fúze sloučením se společností Rextim holding a. s., se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1567/25, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27609383, na níž přešlo obchodní jmění zanikající společnosti Lanarest Brno a. s. Proto Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 13. září 2012, č. j. 29 Cdo 3867/2010-607, o procesním nástupnictví na straně navrhovatelky.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka však žádnou právní otázku, z níž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, Nejvyššímu soudu k řešení nepředkládá.
Závěr, podle kterého společnost podle §59 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni vzniku původní navrhovatelky, tj. k 30. dubnu 1992, mohla požadovat po zakladateli rozdíl v penězích pouze tehdy, nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, plyne zcela jasně z označeného ustanovení i ustálené judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2000, sp. zn. 33 Cdo 2657/99, uveřejněný pod číslem 22/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a Nejvyšší soud nevidí důvodu pro jeho (opětovné) formulování připouštět dovolání.
Z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.). Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán, je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. (srov. §237 odst. 3 část věty za středníkem o. s. ř.), jestliže tvrzené vady řízení nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).
Z uvedených důvodů nelze dovolání připustit ani k přezkoumání skutkového závěru soudů nižších stupňů, podle něhož hodnota nepeněžitého vkladu, jíž se zavázal právní předchůdce České republiky – Ministerstva financí ČR (dále též jen „další účastník řízení“), Fond národního majetku, vložit jakožto jediný zakladatel do společnosti Lanarest Brno a. s., byla při založení společnosti i při jejím vzniku shodná.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5, §224 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a dalšímu účastníku řízení vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (dále jen „vyhláška“), a náhrady hotových výdajů. Podle ustanovení §3 odst. 1 bodu 5, §10 odst. 3, §14 odst. 1 a §15 vyhlášky činí sazba odměny 20.000,- Kč. Takto určená sazba se podle §18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 10.000,- Kč, jelikož zástupce dalšího účastníka řízení učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč podle ustanovení §137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal České republice – Ministerstvu financí ČR, k tíži dovolatelky celkem 12.360,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně 18. září 2012
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu