ECLI:CZ:NSS:2014:3.ADS.110.2013:30
sp. zn. 3 Ads 110/2013 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: E. P., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5,
o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4. 12. 2012, č. j. X, o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 20. 11. 2013, č. j.
52 Ad 12/2013 – 40,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností napadla žalobkyně v záhlaví označený rozsudek Krajského
soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jímž byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí
žalované ze dne 4. 12. 2012, č. j. X, ve věci starobního důchodu.
Žalobkyně nebyla v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem, požádala o jeho
ustanovení soudem. Usnesením ze dne 14. 2. 2014, č. j. 3 Ads 110/2013 - 23, Nejvyšší správní
soud její žádost zamítl, neboť na základě žalobkyní vyplněného formuláře „Potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení
zástupce“ dospěl k závěru, že má dostatečné finanční prostředky k uhrazení nákladů svého
právního zastoupení a nejsou tudíž u ní dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Soud tímto usnesením žalobkyni dále vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o předmětné kasační
stížnosti. Současně ji poučil, že pokud nebude nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude
její kasační stížnost odmítnuta v souladu s §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení s §120 s. ř. s. Usnesení
bylo žalobkyni doručeno dne 20. 2. 2014.
Ve svém podání ze dne 3. 3. 2014 žalobkyně uvedla, že ve formuláři potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech nebyla žádná kolonka pro uvedení nákladů
na bydlení, dodatečně proto uvádí, že nájemné za byt činí 3.807 Kč, SIPO 1.943 Kč, nájemné
za garáž 800 Kč a splátka na auto 7.000 Kč, celkem tyto náklady činí 13.550 Kč. Žádného
advokáta se jí dosud nepodařilo opatřit.
V řízení o kasační stížnosti musí být podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu
probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný
nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V projednávané věci byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou (§102 s. ř. s.)
a byla podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Žalobkyně však nebyla zastoupena advokátem,
i když je v řízení o kasační stížnosti toto zastoupení povinné. Nejvyšší správní soud ji vyzval
k odstranění vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě, žalobkyně ale výzvu soudu
nerespektovala, do dnešního dne plnou moc udělenou advokátovi nepředložila.
Ohledně žádosti žalobkyně ze dne 3. 3. 2014 o zohlednění dalších jejích nákladů Nejvyšší
správní soud předně uvádí, že žalobkyně byla povinna uvést veškeré své náklady již ve lhůtě
stanovené k doložení jejích majetkových poměrů. Její námitka, že ve formuláři potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech nebyla žádná kolonka pro uvedení nákladů
na bydlení, je nepřípadná. Žalobkyně měla možnost tyto náklady uvést v položce X. potvrzení
označené jako „Jiné okolnosti, které by mohly mít vliv na osvobození“. Zde ostatně zmínila
své výdaje na pobyt v rehabilitačním ústavu, nemocnici, výdaje za pomůcky a léky. Při vyplňování
formuláře si byla nepochybně stejně tak vědoma i dalších svých nákladů, které navíc podle jejího
tvrzení činily značnou část jejích příjmů. Bez ohledu na to, že žalobkyně veškeré své náklady
ve stanovené lhůtě neuvedla, Nejvyšší správní soud konstatuje, že ani dodatečné zohlednění
nákladů na bydlení ve výši 6.550 Kč by nemělo vliv na závěr o tom, že má žalobkyně dostatečné
prostředky na úhradu právního zastoupení pro řízení o kasační stížnosti. Náklady na splácení
dluhu za pořízení vozidla pak nelze při posouzení majetkové situace žalobkyně pro účely
osvobození od soudních poplatků zohlednit.
Nedoložení plné moci k zastupování žalobkyně v řízení o kasační stížnosti je svojí
povahou odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který se však ani na výzvu soudu
nepodařilo odstranit a v řízení o kasační stížnosti tak není možno pokračovat. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s ve spojení s §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 27. března 2014
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu