ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.129.2017:35
sp. zn. 3 As 129/2017 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců
JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce P. P., proti žalovanému
Ministerstvu dopravy, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2017, č. j. 3 A 41/2016 –
37,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) svou kasační stížností brojí proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 11. 4. 2017, č. j. 3 A 41/2016 – 37, jímž městský soud jeho žalobu proti
rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 23. 6. 2015, č. j. 10/2015-160-SPR/7, odmítl
pro opožděnost.
[2] Protože kasační stížnost nesplňovala podmínky řízení stanovené ustanovením
§105 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyzval
Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 22. 5. 2017, č. j. 3 As 129/2017 – 10,
k odstranění uvedených vad, tj. ke splnění poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d) zákona
o soudních poplatcích a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného
zákona] a k doložení povinného zastoupení, respektive prokázání, že sám stěžovatel
má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon
advokacie, a to ve lhůtě sedmi dnů; zároveň byl stěžovatel poučen o následcích spojených
s nevyhověním této výzvě. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím
provozovatele poštovních služeb dne 26. 5. 2017.
[3] Stěžovatel v návaznosti na tuto výzvu podáním ze dne 28. 5. 2017 požádal Nejvyšší
správní soud o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační
stížnosti (zdejšímu soudu doručeno dne 30. 5. 2017). Nejvyšší správn í soud v reakci na uvedenou
žádost přípisem ze dne 8. 6. 2017, č. j. 3 As 129/2017 – 23, vyzval stěžovatele k doložení
osobních, majetkových a výdělkových poměrů ve lhůtě dvou týdnů s tím, že nebude-li mít
požadované údaje k dispozici, nezbude mu, než jeho žádost zamítnout, neboť předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kas ační stížnosti
nebude možné ve vztahu k jeho osobě ověřit (stěžovateli doručeno vyvěšením na úřední desce
zdejšího soudu dne 1. 7. 2017). Uvedená výzva však zůstala bez odezvy.
[4] Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 25. 7. 2017, č. j. 3 As 129/2017 – 28,
žádost stěžovatele o přiznání osvobození od soudního poplatku zamítl (výrok I.) a výrokem II.
zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů. Výroky III. a IV. tohoto
usnesení Nejvyšší správní soud stěžovatele opětovně vyzval, aby v dodatečné lhůtě jednoho týdne
od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek a prokázal splnění podmínky podle
§105 odst. 2 s. ř. s. s tím, že jde o obligatorní podmínky řízení; stěžovatel byl opětovně poučen
o procesních důsledcích nesplnění povinností uvedených ve výzvě. Naposledy uvedené usnesení
bylo stěžovateli doručeno vyvěšením na úřední desce zdejšího soudu dne 14. 8. 2017,
a tedy stanovená týdenní lhůta k úhradě soudního poplatku a k prokázání povinného zastoupení
uplynula dne 21. 8. 2017. Stěžovatel však toho dne a ani později soudní poplatek nezaplatil.
[5] Nejvyšší správní soud v této souvislosti připomíná, že povinnost zaplatit soudní poplatek
vznikla stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti. V případě lhůt stanovených usneseními
ze dne 22. 5. 2017, č. j. 3 As 129/2017 – 10, a ze dne 25. 7. 2017, č. j. 3 As 129/2017 – 28,
se pak jednalo o lhůty dodatečné (náhradní), neboť poplatek za kasační stížnost je splatný
okamžikem jejího podání. Právní úprava nadto fakticky umožňuje uhradit soudní poplatek
i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení
(pro nezaplacení soudního poplatku); je tak třeba uvažovat i s dobou, než Nejvyšší správní soud
vydá, respektive doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je více než dostatečná pro splnění
poplatkové povinnosti.
[6] Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zákonem je zákon o soudních poplatcích,
který v §9 odst. 1, větě za středníkem stanoví, že nebude -li soudní poplatek zaplacen
ani v náhradní lhůtě stanovené soudem, soud řízení zastaví. Jelikož soudní poplatek nebyl
ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení
o kasační stížnosti proběhnout, a proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti
zastavit.
[7] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil
ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu
§105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem IV. usnesení ze dne 25. 7. 2017,
č. j. 3 As 129/2017 – 28, vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.) , neboť postup
spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými
procesními postupy.
[8] O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu