ECLI:CZ:NSS:2015:3.AS.225.2014:16
sp. zn. 3 As 225/2014 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci žalobce P. Č.,
proti žalovanému Statutárnímu městu České Budějovice, se sídlem České Budějovice, Přemysla
Otakara II. č. 1, 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 16. 10. 2014, č. j. 10 A 19/2014 - 28,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností brojí proti usnesení Krajského soudu
v Českých Budějovicích ze dne 16. 10. 2014, č. j. 10 A 19/2014 - 28, kterým krajský soud odmítl
stěžovatelovo podání ze dne 17. 2. 2014, neboť stěžovatel, ač poučen o procesních důsledcích,
ani na výzvu krajského soudu ze dne 24. 2. 2014, č. j. 10 A 19/2014 - 2, neodstranil vady
a nedostatky výše označeného podání do té míry, aby bylo možné rozhodnout ve věci samé.
Protože kasační stížnost nesplňovala podmínky řízení stanovené ustanovením §105 odst. 2
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyzval Nejvyšší správní
soud stěžovatele usnesením ze dne 24. 11. 2014, č. j. 3 As 225/2014 - 4, k odstranění uvedených
vad, tj. ke splnění poplatkové povinnosti ve výši 5.000 Kč [viz §4 odst. 1 písm. d) zákona
o soudních poplatcích a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného
zákona] a k předložení plné moci udělené stěžovatelem advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti, případně k prokázání, že sám stěžovatel má vysokoškolské právnické vzdělání. Ke splnění
této povinnosti byla stěžovateli stanovena lhůta deseti dnů; zároveň byl poučen o následcích
spojených s nevyhověním této výzvě.
Na toto usnesení stěžovatel reagoval dne 23. 12. 2014 e-mailovým podáním bez zaručeného
elektronického podpisu, kterým Nejvyšší správní soud požádal o osvobození od soudních poplatků
pro nemajetnost a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Součástí této žádosti je také sdělení,
že se „bez zástupce nebude podepisovat pod listinu, která svým obsahem není potvrzením, natož na tiskopis
nepřijatý vůlí zákonodárného sboru“, a to mj. proto, že naprostý nedostatek prostředků na straně
stěžovatele musí být Nejvyššímu správnímu soudu již dlouhodobě znám a stěžovatelovy poměry
se nezměnily. Na důkaz zaslal stěžovatel potvrzení vydané Úřadem práce České republiky,
Krajskou pobočkou v Pardubicích, kontaktním pracovištěm Polička, z něhož vyplývá, že stěžovatel
je osobou v hmotné nouzi od května roku 2007 až dosud. Svou kasační stížnost přitom nepovažuje
za zjevně neúspěšný návrh.
Nejvyšší správní soud nejprve uvádí, že usnesení o odmítnutí podání pro neodstranění jeho
vad patří do množiny rozhodnutí, proti nimž je kasační stížnost přípustná, což explicitně vyplývá
z dikce §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.; tomu koresponduje rovněž poučení, kterého se stěžovatelovi
dostalo v závěru napadeného usnesení.
Dále platí, že podle §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková
povinnost podáním kasační stížnosti; dle §7 odst. 1 citovaného zákona se tedy stal soudní poplatek
za kasační stížnost splatným okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost
činí dle položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku
5.000 Kč.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Povinnost zaplatit soudní poplatek vznikla stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti,
kterou stěžovatel osobně předal krajskému soudu dne 6. 11. 2014 (s přihlédnutím k §106
odst. 4 s. ř. s.). Jak již bylo výše v podrobnostech popsáno, Nejvyšší správní soud stěžovatele
vyzval k úhradě soudního poplatku usnesením ze dne 24. 11. 2014, č. j. 3 As 225/2014 - 4,
které si stěžovatel vyzvedl dne 12. 12. 2014 u provozovatele poštovních služeb. Posledním dnem
desetidenní lhůty pro zaplacení soudního poplatku se tak stalo pondělí 22. 12. 2014. Stěžovatel však
toho dne a ani později soudní poplatek nezaplatil. Nejvyšší správní soud znovu zdůrazňuje,
že v případě lhůty stanovené usnesením ze dne 24. 11. 2014, č. j. 3 As 225/2014 - 4, se jednalo
o lhůtu dodatečnou – náhradní, neboť poplatek za kasační stížnost je splatný okamžikem jejího
podání. Právní úprava nadto fakticky umožňuje uhradit soudní poplatek i po lhůtě stanovené
soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení; je tak třeba uvažovat
i s dobou, než Nejvyšší správní soud vydá, resp. doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba
je více než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.
Nejvyšší správní soud dodává, že k e-mailovému podání bez zaručeného elektronického
podpisu ze dne 23. 12. 2014, které obsahovalo žádost stěžovatele o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, nepřihlížel, neboť nebylo ve lhůtě tří dnů
potvrzeno písemným podáním shodného obsahu (viz §37 odst. 2 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud
má za to, že i v případě žádostí o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad
advokátů se jedná o úkony účastníka, jimiž se disponuje (s dílčí částí) řízení o kasační stížnosti,
a proto je rovněž v těchto případech nutno na povinnosti uvedené v §37 odst. 2 s. ř. s. důsledně
trvat.
Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon. Jelikož soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení
zaplacen, není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout,
a proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil
ani další vadu své kasační stížnosti, a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105
odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem II. usnesení ze dne 24. 11. 2014, č. j. 3 As 225/2014 - 4,
vyzván, Nejvyšší správní soud nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu
§47 písm. c) s. ř. s., neboť postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku
má přednost před jinými procesními postupy.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. února 2015
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu