ECLI:CZ:NSS:2017:3.AS.240.2016:70
sp. zn. 3 As 240/2016 - 70
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce J. V., proti
žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2016,
č. j. 5 Na 20/2016 – 17,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) svou kasační stížností brojí proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 25. 8. 2016, č. j. 5 Na 20/2016 – 17, jímž byla zamítnuta žádost
stěžovatele o osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a současně odmítnuta stěžovatelova
žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného (výrok II.), a to pro opožděnost, implikující
zjevnou bezúspěšnost. Výrokem III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Protože kasační stížnost nesplňovala podmínky řízení stanovené ustanovením §105
odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vyzval
Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 4. 11. 2016, č. j. 3 As 240/2016 – 17,
k odstranění uvedených vad, tj. ke splnění poplatkové povinnosti [§4 odst. 1 písm. d) zákona
o soudních poplatcích a položka č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného
zákona] a k doložení povinného zastoupení ve lhůtě sedmi dnů; zároveň byl stěžovatel poučen
o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.
Stěžovatel v návaznosti na tuto výzvu požádal dne 19. 12. 2016 Nejvyšší správní soud
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud následně usnesením ze dne 21. 2. 2017, č. j. 3 As 240/2016 – 51,
žádost stěžovatele o přiznání osvobození od soudního poplatku zamítl (výrok I.) a výrokem
II. zamítl rovněž návrh stěžovatele na ustanovení zástupce z řad advokátů. Výroky III. a IV.
tohoto usnesení pak Nejvyšší správní soud stěžovatele opětovně vyzval, aby v dodatečné lhůtě
jednoho týdne od doručení tohoto usnesení uhradil soudní poplatek a prokázal splnění podmínky
podle §105 odst. 2 s. ř. s., s tím, že jde o obligatorní podmínky řízení; stěžovatel byl opětovně
poučen o procesních důsledcích nesplnění povinností uvedených ve výzvě. Naposledy uvedené
usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 8. 3. 2017, a tedy stanovená týdenní lhůta k úhradě
soudního poplatku a k prokázání povinného zastoupení uplynula dne 15. 3. 2017. Stěžovatel však
toho dne a ani později soudní poplatek nezaplatil.
Nejvyšší správní soud upozorňuje, že p ovinnost zaplatit soudní poplatek vznikla
stěžovateli společně s podáním kasační stížnosti, tedy ke dni 13. 10. 2016. V případě lhůty
stanovené usneseními ze dne 4. 11. 2016, č. j. 3 As 240/2016 – 17, a ze dne 21. 2. 2017,
č. j. 3 As 240/2016 – 51, se pak jednalo o lhůty dodatečné (náhradní), neboť poplatek za kasační
stížnost je splatný okamžikem jejího podání. Právní úprava nadto fakticky umožňuje uhradit
soudní poplatek i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení
o zastavení řízení; je tak třeba uvažovat i s dobou, než Nejvyšší správní soud vydá, respektive
doručí usnesení o zastavení řízení. Tato doba je více než dostatečná pro splnění poplatkové
povinnosti.
Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon; tímto zákonem je v dané věci zákon o soudních
poplatcích, který v ustanovení §9 odst. 1 stanoví, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Jelikož soudní poplatek nebyl
ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen, není splněna esenciální podmínka, za níž může řízení
o kasační stížnosti proběhnout, a proto zdejšímu soudu nezbylo, než řízení o kasační stížnosti
zastavit.
Na tomto místě je třeba uvést, že Nejvyšší správní soud nepřehlédl podání stěžovatele,
doručené dne 16. 3. 2017, ve kterém stěžovatel uvedl, že reaguje na výzvu ze dne 21. 2. 2017
a žádá „o prodloužení lhůty k řádné reakci na Výzvu, respektive o nezastavení řízení“. V tomto podání,
které je převážně nesrozumitelné, nicméně neuvedl žádné konkrétní důvody, které by mu bránily
ve splnění povinností uložených mu v uvedené výzvě; zmiňuje pouze svůj nepříznivý zdravotní
stav a stres, kterému je vystaven v souvislosti s jednáními, která vede s orgány veřejné moci. Tato
svá tvrzení ovšem nejen nikterak nedoložil, ale zdejšímu soudu není ani zřejmé, jak by jejich
případná existence mohla stěžovateli bránit ve splnění poplatkové povinnosti, respektive doložení
existence právního zastoupení. Na výše uvedených závěrech proto toto podání stěžovatele
nemůže ničeho změnit.
Pro úplnost lze dodat, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti,
a to nedostatek právního zastoupení ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., přestože k tomu byl výrokem
IV. usnesení ze dne 21. 2. 2017, č. j. 3 As 240/2016 – 51, vyzván, Nejvyšší správní soud
nepostupoval podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ale v režimu §47 písm. c) s. ř. s., neboť postup
spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má přednost před jinými
procesními postupy.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. března 2017
Mgr. Radovan Havelec
předseda senátu