ECLI:CZ:NSS:2012:3.AS.74.2012:30
sp. zn. 3 As 74/2012 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: P. Č.,
proti žalovanému: Česká pošta, s. p., se sídlem Politických vězňů 909/4, Praha 1, o žalobě
na ochranu proti nezákonnému zásahu žalované spočívající ve vracení písemností žalobce,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích
ze dne 4. 5. 2012, č. j. 10 Na 15/2012 - 6,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Účastníci n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu
v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti žalované,
aby její činnost spočívající ve vracení písemností, které byly adresovány stěžovateli, byla
kvalifikována jak nezákonný zásah do práva na vyzvednutí soudní písemnosti.
Nejvyšší správní soud po předložení kasační stížnosti krajským soudem zjistil,
že stěžovatel při podání kasační stížnosti neuhradil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč [položka
č. 19 sazebníku soudních poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)] a dále, že není zastoupen
advokátem, jak mu ukládá §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Nejvyšší správní soud proto stěžovatele vyzval
usnesením ze dne 20. 6. 2012, č. j. 3 As 74/2012 - 5 k uhrazení soudního poplatku ve lhůtě 7 dnů
ode dne doručení tohoto usnesení. V poučení citovaného usnesení bylo uvedeno, že pokud
nebude poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud zastaví řízení ve smyslu ustanovení
§47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Druhým výrokem tohoto usnesení bylo stěžovateli uloženo, aby ve lhůtě 15 dnů
od jeho doručení předložil Nejvyššímu správnímu soudu plnou moc udělenou advokátovi
pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno do vlastních
rukou dne 9. 7. 2012.
Stěžovatel na výše uvedené usnesení reagoval podáním ze dne 12. 7. 2012, v němž
požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a „podruhé“ o osvobození od soudních
poplatků za kasační stížnost. Jako důvod uvedl naprostý nedostatek prostředků, což doložil
na aktuálním čestném prohlášení na rubu podání. Stěžovatel zdůraznil, že způsob doložení
poměrů není v nesouladu s procesním řádem a koresponduje i s judikáty Nejvyššího správního
soudu (jako příklad uvedl rozhodnutí tohoto soudu specifikované pouze jako „2 As 74/10“).
Dále uvedl, že osvědčením orgánu státní správy své sociální poměry nedokládá z toho důvodu,
že tento orgán je doposud k jeho žádosti o vydání takového osvědčení nečinný, a požádal soud,
aby mu neukládal lhůty ke splnění povinnosti v délce kratší než 28 dnů.
Čestné prohlášení zaslané stěžovatelem ve výše uvedeném podání ze dne 12. 7. 2012,
které mělo dle stěžovatele dostatečně dokládat jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry, nelze
považovat za potvrzení, které by skutečně dostatečně prokazovalo osobní, majetkové a výdělkové
poměry stěžovatele v takové míře a v takovém stupni konkrétnosti, aby bylo možné na jeho
základě rozhodnout o tom, zda stěžovatel splňuje předpoklady k osvobození od soudních
poplatků či nikoliv. Za údaje uvedené v čestném prohlášení týkající se majetkových a výdělkových
poměrů stěžovatele lze považovat pouze následující informace: výše peněžních závazků
stěžovatele údajně dosahuje „tisíců“, stěžovatel pobírá blíže nespecifikované příspěvky
dle „zákona 111/06 ve znění 366/11 Sb.“, stěžovatel se nachází v „polonájemním“ vztahu
a důvod jeho „nevýdělečné činnosti“ je plná invalidita. Výše uvedené informace však nelze
považovat za dostatečně konkrétní a vyčerpávající, aby soud na jejich základě mohl rozhodnout
o tom, zda stěžovatel splňuje předpoklady k osvobození od soudních poplatků.
Nejvyšší správní soud proto stěžovatele opakovaně vyzval přípisem ze dne 8. 8. 2012,
aby své osobní, majetkové a výdělkové poměry doložil na vyplněném Potvrzení, které bylo
k tomuto přípisu přiloženo, a to do 15 dnů od jeho doručení. Stěžovatel byl výslovně poučen,
že pokud výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví a své osobní, majetkové a výdělkové poměry
vyplněním Potvrzení nedoloží, bude jeho žádost o osvobození od soudních poplatků
a o ustanovení zástupce zamítnuta. Výzva byla stěžovateli doručena dne 9. 8. 2012 vyzvednutím
uložené zásilky na poště.
V odpověď na výše uvedenou výzvu stěžovatel soudu zaslal podání ze dne 11. 8. 2012
doručené soudu dne 15. 8. 2012, v němž uvedl, že výzvám adresovaného soudu nerozumí, i proto
požádal o ustanovení zástupce.
Stěžovatel ve stanovené lhůtě vyplněné Potvrzení nedoložil. Nejvyšší správní soud
proto usnesením ze dne 18. 7. 2012, č. j. 3 As 74/2012 – 20, stěžovatelovu žádost o osvobození
od soudních poplatků a žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační
stížnosti zamítl. Výrokem II. tohoto usnesení zároveň stěžovateli uložil povinnost uhradit
do 3 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč
a výrokem III. tohoto usnesení stěžovatele současně vyzval, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení
usnesení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti,
nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel byl poučen, že pokud nesplní povinnost
stanovenou výrokem II. tohoto usnesení, soud řízení o kasační stížnosti na základě §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) a §120 s. ř. s. zastaví. Toto usnesení bylo
stěžovateli doručeno dne 7. 9. 2012 do vlastních rukou.
Dne 21. 9. 2012 byl cestou krajského soudu Nejvyššímu správnímu soudu doručen
stěžovatelův přípis ze dne 10. 9. 2012, v němž uvedl, že se domáhá prodloužení lhůty uvedené
v citovaném usnesení doručeném mu dne 7. 9. 2012 o tři měsíce z důvodu, že nemá prostředky
na advokáta a určení advokáta Českou advokátní komorou vyžaduje čas. Dále stěžovatel požádal
o povolení splátek poplatku za kasační stížnost, přičemž tento návrh odůvodnil tím, že hrozí
zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Sociální poměry mu neumožňují úhradu
poplatku najednou a během krátké doby. Výzva se lhůtou k zaplacení je vzhledem k poměrům
stěžovatele zjevně krátká.
Ani v této souvislosti však stěžovatel soudní poplatek neuhradil, a ve spojení
s jeho nedbalým předchozím přístupem ke stanoveným procesním povinnostem je tak otázkou,
zda má na svých původních podáních, kdy takto činí ve vztahu k Nejvyššímu správnímu
soudu vědomě opakovaně, ještě vůbec zájem, jaký vlastně sleduje účel a zda jeho přístup
již nepředstavuje prosté obstrukce a znevažování soudu. Obecně platí, že k projednání věci
soudem musí podatel již ve svém vlastním zájmu soudu poskytovat předepisovanou součinnost.
Pokud tak však ani přes řádné výzvy a poučení soudu opakovaně nečiní, neopodstatněně zatěžuje
soud a sám maří průběh řízení, jehož se původně dovolával.
Nejvyšší správní soud zjistil, že do dnešního dne nebyl soudní poplatek za kasační
stížnost stěžovatelem zaplacen, ačkoliv lhůta k jeho uhrazení skončila uplynutím 3 dnů ode dne
doručení usnesení zdejšího soudu ze dne 18. 7. 2012, č. j. 3 As 74/2012 – 20. Toto usnesení bylo
stěžovateli doručeno dne 7. 9. 2012 a lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy skončila dne
10. 9. 2012 (§40 ve spojení s §120 s. ř. s.). Stěžovatel taktéž do dnešního dne nepředložil soudu
plnou moc udělenou advokátu pro zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí. Po marném uplynutí
této lhůty soud řízení zastaví.
Podle ustanovení §47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon. Toto ustanovení se užije na základě ustanovení §120 v řízení
o kasační stížnosti obdobně.
Ke stěžovatelově žádosti o povolení splátek poplatku ze dne 10. 9. 2012 Nejvyšší správní
soud podotýká, že podle ustanovení §9 odst. 4 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů platí, že pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,
je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené
soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny
nemohl poplatek dosud zaplatit. Tak tomu ovšem v posuzované věci nebylo. Stěžovatel jednak
na výzvu Nejvyššího správního soudu nezareagoval ve stanovené třídenní lhůtě, přičemž
jeho přípis ze dne 10. 9. 2012 doručený k Nejvyššímu správnímu soudu dne 21. 9. 2012
neobsahoval odůvodnění okolností, pro něž by mu v důsledku zastavení řízení pro nezaplacení
soudního poplatku mohla vzniknout újma. Stěžovatelův nesouhlas s délkou lhůty pro zaplacení
soudního poplatku nebyl podložen žádnými relevantními důvody, přičemž stěžovatel vůbec
soudu nepřislíbil, že by soudní poplatek v dohledné době zaplatil. K tomu Nejvyšší správní soud
považuje za nutné uvést, že žádost o posečkání s placením soudního poplatku ani o povolení
splátek ze zákona nestaví lhůtu k zaplacení soudního poplatku (viz k tomu obdobně usnesení
zdejšího soudu vydané ve věci téhož stěžovatele ze dne 31. 7. 2012, č. j. 2 As 87/2012 – 38,
přístupné na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud shledal, že v řízení o kasační stížnosti proti napadenému usnesení
krajského soudu nemůže být dále pokračováno pro nezaplacení soudního poplatku ve stanovené
lhůtě, a proto rozhodl o zastavení tohoto řízení, jak je ve výroku uvedeno.
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Proto Nejvyšší správní soud nepřiznal
náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. listopadu 2012
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu