ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.414.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 414/2011 -21
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. května 2011 o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném v neprospěch obviněného P. L. , proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 42 To 355/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 T 85/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. 9. 2010, sp. zn. 13 T 85/2010 , byl obviněný P. L. uznán vinným trestným činem šíření pornografie podle §205 odst. 2 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“), a trestným činem přechovávání dětské pornografie podle §205a tr. zák., jichž se dopustil tím, že „ nejméně v období od 13. 11. 2007 do 5. 3. 2009 v internetové kavárně v městské části P. v P., v místě svého bydliště na ul. S. ve Ž. n. S. nebo na přesně nezjištěném místě v P. za použití počítačů umístěných na výše uvedených místech prostřednictvím elektronické pošty používaje jednak přijal a nejméně do dne 10. 3. 2009 přechovával celkem nejméně 76 zpráv obsahujících soubory pornografických fotografií a videonahrávek, na kterých byly zachyceny děti při souloži s dospělými, orálním pohlavním styku s dospělými a jiných sexuálních praktikách nebo v různých sexuálně vyzývavých pozicích,
a jednak přinejmenším v období od 27. 6. 2008 do 3. 3. 2009 některé z těchto zpráv, nejméně v pěti případech, odeslal na e-mailové adresy užívané dosud neznámými osobami, a to dne 27. 6. 2008 v 18.26 hodin a 18.31 hodin na e-mailovou adresu dne 10. 1. 2009 v 11.12 hodin na e-mailovou adresu dne 14. 1. 2009 v 11.45 hodin na e-mailovou adresu a dne 3. 3. 2009 na e-mailovou adresu “.
Za to byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 2 za použití §35 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let. Současně byl obviněnému uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to 3 ks CD-R, které byly zajištěny dne 14. 10. 2009 při domovní prohlídce, a které jsou přílohou spisu.
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou plně převzal skutková tvrzení z obžaloby státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou ze dne 1. 6. 2010, sp. zn. ZT 442/2009, neakceptoval však státním zástupcem navrhovanou právní kvalifikaci, pokud státní zástupce požadoval, aby byl obviněný P. L. uznán vinným trestným činem šíření pornografie spáchaným v kvalifikované skutkové podstatě podle §205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák., tedy, že se činu dopustil veřejně přístupnou počítačovou sítí.
Proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Žďáru nad Sázavou v neprospěch obviněného odvolání (č. l. 161 – 164), které zaměřil do výroků o vině i o trestu. Státní zástupce v odvolání uvedl, že trvá na tom, aby byl skutek právně posouzen jako trestný čin šíření pornografie spáchaný v kvalifikované skutkové podstatě podle §205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák., neboť obviněný P. L. se svého jednání dopustil veřejně přístupnou počítačovou sítí.
Krajský soud v Brně, pobočka v Jihlavě , na podkladě podaného odvolání rozsudkem ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 42 To 355/2010 , zrušil podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to ve výroku o trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Současně podle §259 odst. 3 písm. a) tr. ř. odvolací soud sám znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. trest propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty, a to CD-R č. 2/95, CD-R č. 2/98, CD-R č. 2/101, obsahující dětskou pornografii. Podle §101 odst. 1 písm. c) tr. zák. odvolací soud dále vyslovil zabrání 1 ks pevného disku Western Digital WD1600JS 160GB-SATA, a 1 ks paměťové karty San disk o kapacitě 2GB, z PC AT Computers, zajištěných při domovní prohlídce dne 9. 10. 2009.
Nutno upozornit, že takto byl rozsudek odvolacího soudu vyhlášen podle protokolu na č. 1. 176 spisu, když v písemném vyhotovení rozsudku odvolacího soudu je pouze uvedeno, že "se napadený rozsudek zrušuje".
II.
Proti usnesení krajského soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněného , a to z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Poté, co nejvyšší státní zástupce zrekapituloval dosavadní průběh řízení a argumenty soudů obou stupňů, kteréžto vedly k výroku o vině obviněného, uvedl, že nelze souhlasit se závěry soudů obou stupňů, podle kterých nebyl naplněn znak spáchání činu „veřejně přístupnou počítačovou sítí“, čímž by byla naplněna skutková podstata trestného činu šíření pornografie spáchaného v kvalifikované skutkové podstatě podle §205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák. Uvedl, že veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí funkční propojení počítačů do sítí s cílem vytvořit informační systém pracující s tzv. dálkovým přístupem. Veřejně přístupnou počítačovou sítí je především Internet jako světová informační počítačová síť a jiné podobné informační systémy. Namítl, že dle vymezení skutku ve výroku o vině vyplývá, že obviněný P. L. nejméně v pěti případech odeslal na e-mailové adresy užívané dosud neznámými osobami zprávy obsahující soubory fotografií a videonahrávek s tematikou dětské pornografie. Již z této skutečnosti jednoznačně vyplývá, že šlo o spáchání činu veřejně přístupnou počítačovou sítí. Ustanovení §205 odst. 3 písm. b) tr. zák. postihuje takové způsoby šíření pornografie, které pachateli umožňují, aby s pornografickým dílem v krátkém čase seznámil velké množství osob; jeho formálním znakem však není zveřejnění díla ve smyslu jeho zpřístupnění komukoli. Znak "činí veřejně přístupným" je obsažen toliko v §205 odst. 2 písm. a) tr. zák., a to alternativně jako jeden z řady dalších forem jednání, kterým může být uvedená skutková podstata naplněna. Nejvyšší státní zástupce vyslovil přesvědčení, že mimořádná účinnost elektronické komunikace, kterážto je do značné míry i anonymní, zřejmě vedla zákonodárce k tomu, aby šíření pornografických děl prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě učinil přísněji trestným nežli "prosté" šíření pornografie. Poukázal také na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky (ve věci sp. zn. 6 Tdo 1135/2010).
Nejvyšší státní zástupce namítl, že argumentace soudů obou stupňů, která se soustředila na skutečnost, že k pornografickým dílům měli přístup pouze jejich konkrétní adresáti, nikoli široký, předem nevymezený okruh osob, proto do značné míry není rozhodná z hlediska naplnění znaku spáchání činu prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě. Argumentace soudů plně nepřihlíží k některým specifikům e-mailové komunikace. Rozdíl mezi e-mailovou komunikací, která je základním komunikačním prostředkem na Internetu, a komunikací formou klasické poštovní zásilky (dopisu, balíku) zasílané prostřednictvím veřejného přepravce konkrétnímu adresátovi spočívá nejen v tom, že e-mailové zprávy musí projít cizími počítači v síti před tím, než dosáhnou cílový počítač, což výrazně zjednodušuje možnost obsah zprávy zachytit a přečíst ji. Jde též o to, že naprostá většina providerů kopie všech e-mailových zpráv ukládá (zálohuje) na svoje servery před doručením a tyto zálohy často ponechává na serveru řadu měsíců po doručení zprávy, a to i v případě, že ve schránkách odesílatele i příjemce jsou již vymazány. Samotní uživatelé taktéž často ponechávají e-mailové zprávy uložené ve svých schránkách, což ostatně nepochybně činil i obviněný P. L., jehož trestná činnost spočívala m. j. v přechovávání 76 zpráv obsahujících pornografická díla. Zde k nim pak mohou získat přístup i jiné osoby než ty, kterým byly určeny. V této souvislosti nejvyšší státní zástupce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci, sp. zn. 11 Tdo 349/2008, ze kterého vyplývá, že po doručení do e-mailové schránky již elektronická pošta nepožívá ochrany tajemství dopravovaných zpráv ve smyslu tehdy platného §239 odst. 1 tr. zák.
S ohledem na uvedený právní názor se nejvyšší státní zástupce domnívá, že souzený skutek vylíčený ve výroku o vině měl být právně kvalifikován jako trestný čin šíření pornografie podle §205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák.
V petitu svého dovolání nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, jakož i všechna další rozhodnutí na toto rozhodnutí obsahově navazující, pokud v důsledku zrušení pozbyla podkladu. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265 l odst. 1 tr. ř. věc přikázal odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Opis dovolání nejvyššího státního zástupce byl za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření obviněnému a jeho právnímu zástupci , kteří jej shodně obdrželi dne 24. 3. 2011. Obviněný se vyjádřil v tom smyslu, že podané dovolání nepovažuje za důvodné. Právní úvahy soudů obou stupňů považuje za věcně správné, neboť zasílání e-mailových zpráv v omezeném počtu konkrétním adresátům nelze posuzovat jako veřejné zpřístupňování prostřednictvím počítačové sítě ve smyslu §205 odst. 3 písm. b) tr. zák. E-mailová korespondence je zcela soukromá, určená vždy konkrétnímu adresátovi. Uživatel si e-mailovou schránku pořizuje s dobrou vírou v ochranu přepravovaných zpráv, přinejmenším v tom rozsahu, že se k obsahu žádný jiný uživatel nedostane. Útoky počítačových virů pak sice nelze vyloučit, nicméně takovou eventualitu, pokud skutečně nastane, nelze klást za vinu běžnému uživateli.
Obviněný s ohledem na výše uvedené vyjádření navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce jako nedůvodné zamítl.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou , v zákonné lhůtě a na předepsaném místě .
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda nejvyšším státním zástupcem vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody.
Důvod dovolání vymezený ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V jeho mezích lze namítat mylnou právní kvalifikaci skutku – tedy otázku nesprávné právní kvalifikace a dále vadu jiného hmotně právního posouzení – která spočívá v nesprávném posouzení některé další otázky, s právní kvalifikací skutku přímo nesouvisející, ale významnou v posuzování jiné skutkové okolnosti, např. z hlediska hmotného práva trestního (popř. i jiného právního odvětví). Tento dovolací důvod tedy neumožňuje napadnout postup podle procesních předpisů, ale je zaměřen výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. září 2004, sp. zn. II. ÚS 279/03).
Dovolatel daný dovolací důvod uplatnil s tím, že jím namítané nesprávné právní posouzení spočívá v tom, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou posoudil souzený skutek pouze podle základní skutkové podstaty trestného činu šíření pornografie uvedené v ustanovení §205 odst. 2 písm. a) tr. zák., a nepřihlédl k tomu, že čin byl spáchán veřejně přístupnou počítačovou sítí ve smyslu ustanovení §205 odst. 3 písm. b) tr. zák. Stejnou vadou pak bylo zatíženo i napadené rozhodnutí odvolacího soudu, který k odvolání okresního státního zástupce sice rozhodnutí soudu prvního stupně částečně změnil, výrok o vině však ponechal beze změny.
Trestného činu šíření pornografie se v základní skutkové podstatě podle §205 odst. 2 písm. a) tr. zák. se dopustí ten, kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě.
V kvalifikované skutkové podstatě podle §205 odst. 3 písm. b) tr. zák. se tohoto trestného činu dopustí ten, kdo čin uvedený v odst. 2 spáchá tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Pokud se týká dosavadního řízení, soud prvního stupně na rozdíl od podané obžaloby nekvalifikoval jednání obviněného P. L. jako spáchané v kvalifikované skutkové podstatě podle §205 odst. 3 písm. b) tr. zák., tedy tak, že obviněný činy spáchal veřejně přístupnou počítačovou sítí. Dospěl k závěru, že znak „veřejně přístupnou počítačovou sítí“ nebyl naplněn.
Odvolací soud pak v rámci přezkumu rozsudku nalézacího soudu dospěl k závěru, že nalézací soud v právní kvalifikaci skutku nijak nepochybil. Konstatoval, že e-mailové zprávy byly odesílány ze soukromé schránky obviněného P. L., kterážto byla chráněna heslem, do soukromých schránek konkrétních příjemců, které byly taktéž chráněny heslem, bez jehož znalosti nelze obsah e-mailové schránky zpřístupnit. Uvedl, že formu e-mailové korespondence je možné přirovnat ke korespondenci ve formě dopisu, který je určen konkrétnímu adresátovi. Ačkoli je tedy internet veřejně přístupnou počítačovou sítí, e-mailové zprávy a jejich obsah posílaný prostřednictvím internetu nejsou veřejně přístupné. Odvolací soud dále vyslovil názor, že předmětný skutek nelze považovat za čin spáchaný veřejně přístupnou počítačovou sítí, jak vyžaduje skutková podstata §205 odst. 3 písm. b) tr. zák., a současně se ztotožnil s názorem nalézacího soudu v tom směru, že jako spáchané veřejně přístupnou počítačovou sítí by bylo možno posoudit jednání obviněného pouze tehdy, kdyby materiály umístil na webové stránky, které jsou běžně přípustné blíže neurčenému a neomezenému okruhu uživatelů internetu.
Při výkladu jednotlivých právních pojmů, jež citovaná ustanovení trestního zákona zmiňují, je především třeba vycházet z jejich vymezení. Je-li zmiňováno dítě , rozumí se, že jde o osobu mladší osmnácti let. Pornografickým dílem je jakýkoli předmět, který je-li pozorován ať přímo nebo prostřednictvím technického zařízení, zvláště intenzivním a vtíravým způsobem zasahuje a podněcuje samotný sexuální pud. Současně takové dílo podle převládajících názorů většiny členů společnosti hrubě porušuje uznávané morální normy dané společnosti a vyvolává v nich pocit studu. Pro pornografický charakter je rozhodující obsah celého díla, nikoli jen jeho určitá část, výseč, kapitola nebo úryvek apod.
Pod pojmem uvádí do oběhu se rozumí jednání pachatele, kterým se má předmět dostat postupně do rukou více lidí, ať již v originále, nebo v kopiích; nešlo by o oběh, pokud by se měl s pornografickým předmětem seznámit jen úzký okruh lidí, uzavřená společnost apod., avšak na druhé straně není třeba, aby se s ním skutečně širší okruh lidí seznámil, postačí pouhé uvádění do běhu, tedy počátek tohoto oběhu. Pod znakem rozšiřování je třeba chápat šíření zejména pomocí veřejných sdělovacích prostředků, tedy tiskem, rozhlasem, televizí, jakož i jakákoli jiná distribuce po živnostensku (srov. též Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck. 2001, str. 1228 - 1229).
Veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí funkční propojení počítačů do sítí s cílem vytvořit informační systém pracující s tzv. dálkovým přístupem, jakým je především internet a jiné podobné informační systémy. Z technického hlediska je veřejně přístupná počítačová síť soustavou serverů, datových komunikací a k nim připojených počítačů. Z organizačního hlediska jde o provozovatele jednotlivých sítí a podsítí, zprostředkovatele připojení i uživatele a další subjekty. Internet jako světová informační počítačová síť vznikl propojováním původně privátních, specializovaných a autonomních datových sítí (vojenské, školní, energetické apod.) a později již veřejných takovýchto sítí (přístupných většinou za úplatu každému zájemci) s postupnou změnou jejich charakteru (přechod na jednotný protokol řízení přenosu Transmission Control Protocol/Internet Protocol, budovaných na principu dobrovolných dohod atd.), včetně užívání zdarma. Rozhodujícím okamžikem byl vznik služby WWW (World Wide Web), která byla vytvořena v internetu na bázi počítačových serverů (části Internetu) ukazujících jeden k druhému s využitím tzv. hypertextových odkazů, podpory multimédií a integrování různých služeb. Veřejně přístupnou počítačovou sítí výslovně nejsou pouze uzavřené počítačové sítě některých právnických osob, státních orgánů nebo jiné organizace, které nesplňují podmínku veřejné přístupnosti (srov. též Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck. 2001, str. 1231 - 1232).
Z hlediska zachovávání dopravovaných e-mailových zpráv lze říci, že naprostá většina providerů kopie všech e-mailových zpráv ukládá na svoje servery před jejich doručením a tyto zálohy následně ponechává na serveru, a to často po dobu i více měsíců po samotném doručení zprávy, a to i v případech, že tyto zprávy jsou již ve schránkách odesílatele i příjemce vymazány. Ochrana dopravované e-mailové zprávě je tak poskytována v době jejího „podávání“, tedy v průběhu doručování. Konec tohoto procesu je nutno vnímat v okamžiku doručení do e-mailové schránky příjemce. Do schránky má příjemce zprávy přístup, který je zabezpečen pomocí hesla, může se přitom do schránky dostat z kteréhokoli počítače připojeného k Internetu (srov. také usnesení NS ČR ze dne 21. 5. 2009, sp. zn. 11 Tdo 349/2009). V této souvislosti nelze pominout i problém virů, tj. krátkých počítačových programů určených k provedení úkonů nad rámec vůle uživatele, které mohou mít kromě vlivu na narušení nebo likvidaci instalovaných programů, také vliv i na odesílání uložených dat a programů uživatele bez jeho výslovného pokynu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 4 Tz 79/2010).
Lze souhlasit s nejvyšším státním zástupcem v tom, že e-mailová komunikace umožňuje, aby pachatel neporovnatelně jednodušším a rychlejším způsobem nežli v případě šíření pornografických děl v hmotné podobě, např. cestou "klasické" poštovní zásilky, rozesílal elektronická pornografická díla velkému počtu subjektů; pouhou manipulací na počítači lze takováto díla v minimálním časovém úseku dopravit na prakticky neomezenou vzdálenost, kdy jde současně o komunikaci do značné míry anonymní, když pachateli postačuje znalost e-mailové adresy a nemusí znát fyzickou totožnost příjemce.
S ohledem na výše uvedené je zaslání pornografického díla elektronickou poštou uvedením do oběhu prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě a toto jednání podle právní úpravy platné do 31. 12. 2009 naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu šíření pornografie podle §205 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák.
Nejvyšší soud však má za to, že v projednávaném případě nebyl znak „veřejně přístupnou počítačovou sítí“ naplněn. Přestože obviněný využil k šíření pornografických děl e-mailových zpráv zasílaných prostřednictvím sítě internet, z povahy těchto zpráv vyplývá, že k jejich obsahu si mohou legálně zjednat přístup pouze odesílatel a příjemce, popřípadě snad omezený okruh osob činných pro poskytovatele připojení, resp. že k pornografickým dílům měli přístup toliko konkrétní adresáti e-mailových zpráv, nikoli široký, předem nevymezený okruh osob, jak by tomu bylo v případě, že byl skutek spáchán např. televizí, filmem nebo vystavením takového pornografického díla na veřejně přístupných stránkách internetu. Obviněný tak využil k šíření pornografických děl veřejně přístupnou počítačovou síť ovšem způsobem nikoli veřejně přístupným.
Nad rámec výše uvedeného je potřeba zmínit, že trestného činu šíření pornografie podle §205 odst. 3 písm. b) tr. zák. se dopustí ten, kdo takový čin spáchá tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem .
Za jiný obdobně účinný způsob jako je tisk, rozhlas, televize nebo veřejně přístupná počítačová síť, se považuje taková forma přenosu nebo jiného předání určité písemné, zvukové nebo hlasové informace, jestliže je zpřístupněna většímu počtu příjemců, tedy veřejnosti ve formě blíže neurčitého počtu lidí, přičemž nezávisí na tom, zda přístup veřejnosti je zcela volný, nebo je omezen např. zaplacením určitých poplatků, tzv. klubovou příslušností apod. Dále sem lze zařadit i místní rozhlas, vysílací stanici apod. (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. II. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2004, s. 1232).
Pokud se za znak jiného obdobně účinného způsobu považuje např. nahrávka na gramofonové desce, magnetofonovém pásku, magnetofonové kazetě, t. j. druh záznamové techniky, pak je nutné zvažovat, zda mezi ně nelze zahrnout i počítačové soubory (vytvořené, zachycené, nebo jinak získané) do e-mailové adresy a jejím prostřednictvím předávané, když stejně jako u osobně vytvořeného záznamu na magnetofonovém pásku jde i u počítačového souboru v e-mailové adrese o záznamy, které se vytvářejí soukromě a informace na nich uložená, pokud není nabízena, přenechávána nebo zpřístupňována osobě mladší osmnácti let [§205 odst. 2 písm. a) tr. zák.], nepožívá ochrany trestního zákona. Teprve tehdy, je-li nabízena, přenechávána nebo zpřístupňována osobě mladší osmnácti let, se stává trestnou. Stejná situace jako u předání předmětné informace většímu počtu příjemců např. přehráním filmu nebo videozáznamu apod. nastane, jestliže se počítačové soubory rozešlou prostřednictvím e-mailové pošty většímu počtu e-mailových adresátů . V takové situaci by bylo možno i elektronickou poštu považovat za okolnost naplňující znak jiného obdobně účinného způsobu ve smyslu §205 odst. 3 písm. b) tr. zák.
V projednávaném případě se však obviněný trestné činnosti dopustil tím, že „ v pěti případech , odeslal na e-mailové adresy užívané dosud neznámými osobami, a to dne 27. 6. 2008 v 18.26 hodin a 18.31 hodin na e-mailovou adresu, dne 10. 1. 2009 v 11.12 hodin na e-mailovou adresu dne 14. 1. 2009 v 11.45 hodin na e-mailovou adresu a dne 3. 3. 2009 na e-mailovou adresu “. Zde je třeba poukázat na to, že se jednalo pouze o pět prokázaných případů přeposlání e-mailové zprávy, kdy adresáti těchto zpráv nebyli identifikováni, resp. totožnost osob, jimž byly zprávy určeny, nebyla zjištěna. Přestože by bylo možno hovořit o tom, že v obecné rovině jednání obviněného znaky skutkové podstaty podle §205 odst. 3 písm. b) tr. zák. naplňuje, s ohledem na počet e-mailových adres, na které byly zprávy zasílány, nelze dospět k závěru, že jeho jednání současně vykazuje takovou hromadnou účinnost, jakou má na mysli ustanovení §205 odst. 3 písm. b) tr. zák.
V projednávaném případě nelze dospět k závěru, že by počítačové soubory byly rozeslány prostřednictvím e-mailové pošty většímu počtu e-mailových adresátů. S ohledem na rozsah spáchané činnosti tak nebyla naplněna podmínka pro přísnější právní kvalifikaci dle kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 3 písm. b) tr. zák.
S ohledem na skutečnosti rozvedené v předcházejících odstavcích Nejvyšší soud neshledal, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo zatíženo vytýkanými vadami.
IV.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne , jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně (§265i odst. 2 tr. ř.) uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného P. L. odmítl . Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 4. května 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata