ECLI:CZ:US:2011:3.US.1328.11.1
sp. zn. III. ÚS 1328/11
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 1. června 2011 v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, o ústavní stížnosti T. H., zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Charvátova 11, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 26 C 190/2010 ze dne 10. 3. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel svou ústavní stížností, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu, napadá v záhlaví označené usnesení obecného soudu.
Jak je patrno z obsahu ústavní stížnosti a připojených příloh - protokolu o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 10. 3. 2011 a rozsudku jmenovaného soudu sp. zn. 26 C 190/2010 ze dne 17. 3. 2011 - byla napadeným usnesením v řízení zahájeném k žalobě stěžovatele o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu dle zákona č. 82/1998 Sb. zamítnuta "změna žaloby tak, jak byla navržena v podání ze dne 7. 3. 2011". Toto usnesení nebylo soudem u jednání zdůvodněno a jednání, v průběhu kterého se tak stalo, bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, který také byl soudem I. stupně dne 17. 3. 2011 vyhlášen. Rozhodnuto bylo tak, že žaloba stěžovatele byla v plném rozsahu zamítnuta s odkazem na ustanovení §12 zákona č. 82/1998 Sb.
Proti usnesení jmenovaného soudu v záhlaví označenému směřuje ústavní stížnost, v níž stěžovatel s odvoláním na obsah ustanovení §95 odst. 1, 2 o. s. ř. i jím citovanou judikaturu Ústavního soudu (nálezy sp. zn. IV. ÚS 114/97, II. ÚS 455/03, I. ÚS 289/95) podrobuje kritice postup soudu, který stěžovatelem navrhovanou změnu žaloby nepřipustil, toto usnesení neodůvodnil, písemně nevyhotovil a nedoručil. Pokud tak neučinil, jedná se dle stěžovatele o ústavně nepřípustnou libovůli v rozhodování a byl tak porušen stanovený postup při nalézání práva, čímž došlo k porušení shora označeného základního práva. Domáhá se proto zrušení napadeného usnesení.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
I při vědomí názorů, jež jsou obsaženy v judikatuře Ústavního soudu, jíž se stěžovatel dovolává, považuje Ústavní soud stížnost za neopodstatněnou. Z jejího obsahu je totiž patrno, že stěžovatel svým podáním ze dne 7. 3. 2011 zčásti, jak sám uvádí, pouze upřesňoval petit žaloby (šlo o "technické" upřesnění formy požadované omluvy) a tedy v této části podání šlo spíše o odstranění vady žaloby a nikoliv změnu žaloby vyžadující aplikaci ustanovení §95 o. s. ř. V další části uvedeného podání sice stěžovatel nad rámec původní žaloby uplatnil nově i příslušenství žalovaných částek 10.320,- Kč a 20.000,- Kč, tj. úroky z prodlení v zákonné výši "poté, kdy uplynula šestiměsíční lhůta k předběžnému projednání nároku, během které měl vedlejší účastník plnit". V tomto rozsahu tedy podání ze dne 7. 3. 2011 změnou žaloby bylo a lze přisvědčit tomu, že soud měl její nepřipuštění zdůvodnit, jak to odpovídá judikatuře Ústavního soudu. Ústavní soud však přesto v daném případě důvod pro svůj zásah neshledal, a to s ohledem na to, že za situace, kdy předmětem rozšíření žaloby byly "pouze" úroky z prodlení shora specifikovaných částek u soudu uplatněných v roce 2010, jde o věc bagatelní a v tomto rozsahu proto lze odkázat na judikaturu zdejšího soudu věcí bagatelních se týkající. Nadto třeba poukázat na skutečnost, že nálezy Ústavního soudu, jichž se stěžovatel dovolává, byly - s výjimkou jednoho - vydány k ústavním stížnostem směřujícím proti meritorním rozhodnutím obecných soudů, přitom stěžovatel, jak patrno z obsahu ústavní stížnosti, podal proti rozsudku soudu I. stupně dne 9. 5. 2011 odvolání a nelze tedy vyloučit, že i odvolací soud se sám ke stěžovatelem kritizovanému postupu vyjádří.
Z uvedených důvodů byla proto ústavní stížnost podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. června 2011
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu