infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12.08.2016, sp. zn. III. ÚS 2304/16 [ usnesení / FIALA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2016:3.US.2304.16.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2016:3.US.2304.16.1
sp. zn. III. ÚS 2304/16 Usnesení Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Zdeňky Zárubové, proti usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 15. června 2016 č. j. 48 EXE 459/2015-112, za účasti Okresního soudu v Teplicích, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Návrhem [doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 7. 2016 prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích (dále jen "okresní soud")] stěžovatelka požadovala zrušit v záhlaví identifikované usnesení okresního soudu, a to z důvodu porušení práva na spravedlivý proces. Její argumentaci na podporu zrušení napadeného usnesení není třeba blíže reprodukovat, neboť to vzhledem k důvodům odmítnutí ústavní stížnosti nemá rozumný význam (srov. bod 6.). 2. Stěžovatelčin návrh nesplňoval náležitosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zejména stěžovatelka nedodržela povinnost zákonného zastoupení, k návrhu nepřiložila napadené rozhodnutí; Ústavní soud však stěžovatelku nepovažoval za nutné vyzývat k jejich odstranění, a to v zájmu hospodárnosti. 3. Z napadeného usnesení, které si Ústavní soud vyžádal u okresního soudu, se podává, že jím byla odmítnuta námitka podjatosti, kterou stěžovatelka (spolu s dalšími dvěma osobami, společně vystupujícími na straně povinných) vznesla vůči soudnímu exekutorovi, který byl pověřen provedením exekuce k vymáhání pohledávky podle konkretizovaného exekučního titulu. Okresní soud odmítnutí námitky podjatosti odůvodnil argumentem, že povinní svým postojem zmařili možnost věcného projednání svých námitek podjatosti, když přes výzvu soudu nedoplnili svoje podání, a tudíž nebylo možné postavit najisto, zda byla splněna koncentrační podmínka uvedená v §29 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4. Po seznámení s obsahem návrhu Ústavní soud shledal, že návrh je nepřípustný. 5. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, která se projevuje, kromě jiného, v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Z uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští. 6. V projednávaném případě je napadeno negativní rozhodnutí o námitce podjatosti soudního exekutora za situace, kdy exekuční řízení probíhá. Vydáním napadeného usnesení o odmítnutí námitky podjatosti exekuční řízení nekončí, a tudíž k nápravě zásahu do práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny není zásadně příslušný Ústavní soud. Stěžovatelka má nadále v exekučním řízení k dispozici opravné prostředky (byť proti samotnému usnesení o odmítnutí námitky podjatosti není odvolání přípustné). Teprve po jejich vyčerpání, bude-li se stěžovatelka nadále domnívat, že jí tvrzený stav protiústavnosti nebyl napraven, otevřela by se cesta k zásahu Ústavního soudu. V dané procesní situaci tak nelze napadené usnesení považovat za konečné rozhodnutí ve stěžovatelčině věci, která má k dispozici další instrumenty využitelné k hájení svého práva. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 1832/13, III. ÚS 1603/13, II. ÚS 2815/09, I. ÚS 2222/09, II. ÚS 839/09, IV. ÚS 237/09, I. ÚS 2617/08, IV. ÚS 1643/08, II. ÚS 520/07, II. ÚS 515/07, II. ÚS 57/07, II. ÚS 558/07, II. ÚS 565/06 - vše dostupné na http://nalus.usoud.cz). 7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud rozhodl, že ústavní stížnost se podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítá jako nepřípustný návrh. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. srpna 2016 Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2016:3.US.2304.16.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 2304/16
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 12. 8. 2016
Datum vyhlášení  
Datum podání 13. 7. 2016
Datum zpřístupnění 29. 8. 2016
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - OS Teplice
Soudce zpravodaj Fiala Josef
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §14
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti (dílčímu) procesnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík opravný prostředek - řádný
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2304-16_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 93793
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-09-06