ECLI:CZ:US:2007:3.US.2418.07.1
sp. zn. III. ÚS 2418/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 5. října 2007 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele I. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 8. 2007 č. j. 25 Cdo 2970/2007-33, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 17. 9. 2007 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání stěžovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, v němž stěžovatel brojil proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR označenému v záhlaví.
Stěžovatelovo podání vykazovalo řadu formálních a obsahových vad (absentovalo v něm označení základních práv, která měla být napadenými rozhodnutími porušena, postrádalo jakoukoliv argumentaci stran porušení základních práv a stěžovatel nebyl právně zastoupen). Konkrétněji se jednalo o řadu nejasných invektiv stěžovatele, směřujících proti postupu obecných soudů, jež se údajně odmítají meritorně zabývat návrhy stěžovatele s poukazem na pochybnosti o jeho svéprávnosti. Stěžovatel závěrem navrhoval, aby mu byly proplaceny náklady řízení před obecnými soudy spolu s odškodněním ve výši 100 000,- Kč.
Z evidence rozhodnutí Ústavního soudu soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel již v minulosti podal množství podobných návrhů (více než padesát), přičemž v drtivé většině těchto případů ani po výzvě soudce zpravodaje k odstranění vad návrhu nedošlo ze strany stěžovatele k jejich odstranění (např. řízení sp. zn. I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 613/07, IV. ÚS 631/07, III. ÚS 681/07, III. ÚS 710/07, II. ÚS 1927/07 atd.). Jak soudce zpravodaj zjistil, důvodem je sveřepé odmítání stěžovatele být v řízení před Ústavním soudem zastoupen právním zástupcem z řad advokátů.
Soudce zpravodaj proto v daném případě vážil, zda opětovně i v tomto řízení stěžovatele vyzývat k odstranění vad podání, když je s ohledem na předchozí postup stěžovatele zřejmé, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení a je zřejmé, že vytýkané vady na základě výzvy soudce zpravodaje ani v tomto řízení neodstraní.
Je třeba vyjít z účelu výzvy k odstranění vad podání, jak je konstruován §41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jímž je především procesní poučení navrhovatele o náležitostech návrhu na zahájení řízení. V daném konkrétním případě je naprosto evidentní, že stěžovatel byl v tomto směru Ústavním soudem poučen v celé řadě dřívějších řízení. V předchozích usneseních Ústavního soudu (naposledy usnesení ze dne 26. 9. 2007 sp. zn. I. ÚS 340/07) byl stěžovatel rovněž seznámen s důvody obligatorního právního zastoupení účastníků řízení před Ústavním soudem. Bylo by proto zcela bezúčelné, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.
S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. října 2007
JUDr. Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj