ECLI:CZ:US:2000:3.US.257.2000
sp. zn. III. ÚS 257/2000
Usnesení
III. ÚS 257/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. N., zastoupené JUDr. F. Z., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2000, sp. zn. 9 Co 66/2000, a rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 5. listopadu 1999, sp. zn. 19 C 52/99, mimo ústní jednání dne 30. 5. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§30 odst. 1, §34, §72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadla stěžovatelka pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. února 2000 (9 Co 66/2000) a spolu s ním též rozsudek Okresního soudu ve
Frýdku-Místku ze dne 5. listopadu 1999 (19 C 52/99-38) a v polemice s rozhodovacími důvody vyloženými obecnými soudy v jejich rozhodnutích, aniž by uvedla, o které z ústavně zaručených práv svůj návrh opírá, navrhla, aby Ústavní soud obě rozhodnutí obecných soudů svým nálezem zrušil.
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Z výroku sub. III rozsudku odvolacího soudu plyne, že stěžovatelka před skončením odvolacího jednání navrhla - pro případ, že její odvolání by nebylo úspěšné - aby odvolací soud proti svému rozhodnutí připustil dovolání; odvolací soud tomuto návrhu sice nevyhověl, nicméně přípustnost dovolání, za podmínek stanovených zákonem plyne z ust. §239
odst. 2 o. s. ř.
Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 5 spisu) však stěžovatelka dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nepodala, a tím ve smyslu ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu (k tomu srov. např. usnesení III. ÚS 53/98 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 12., vydání 1., usn. č. 52, Praha 1999) založila nepřípustnost ústavní stížnosti pro nevyčerpání všech procesních prostředků (§75 odst. 1 zákona).
O nepřípustné ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. e) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno, neboť důvody pro výjimečný postup [§75 odst. 2 písm. a) zákona] shledány nebyly a stěžovatelka se jich ostatně ani nedovolávala.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 30. května 2000