ECLI:CZ:US:2007:3.US.2805.07.1
sp. zn. III. ÚS 2805/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 28. listopadu 2007 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele Bc. L. R., zastoupeného Mgr. Kateřinou Navrátilovou, advokátkou, advokátní kancelář se sídlem v Brně, Rooseveltova 6/8, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 17. 8. 2007 sp. zn. 30 Cdo 3594/2006, rozsudkům Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 10. 2005 sp. zn. 1 Co 104/2005 a Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 4. 2005 sp. zn. 23 C 14/2003, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že se domáhal ochrany osobnosti formou omluvného dopisu a náhrady nemajetkové újmy, kterou utrpěl při dopravní nehodě zaviněné žalovanou. Soud I. stupně tuto žalobu zamítl s tím, že neprokázal příčinnou souvislost mezi postižením krční páteře a dopravní nehodou, soud II. stupně po výslechu svědkyně jeho rozhodnutí potvrdil, a to aniž vyslechl účastníky. Proto stěžovatel podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který je dle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) občanského soudního řádu (jako nepřípustné) odmítl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný procesní prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Pokud je návrh podán po lhůtě k tomu stanovené, je dán důvod k jeho odmítnutí [§72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, §43 odst. 2 písm. a), §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně dovolání, opírající se o §237 odst. 1 písm. c), §241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 občanského soudního řádu, odmítl jako nepřípustné, když žalobce, nyní stěžovatel, touto cestou namítal nesprávný postup soudu při zjišťování skutkového stavu – tj. že neprovedl navržené důkazy o okolnostech rozhodných pro posouzení věci. Takový dovolací důvod [dle §241a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu] však nebyl založen splněním předpokladů uvedených v §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 občanského soudního řádu, tedy tvrzením, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil a na jeho odůvodnění lze v dalším odkázat. Lze ještě dodat, že stěžovatel v ústavní stížnosti ani proti rozhodnutí o dovolání nic, co konkrétně považoval za nesprávné, neuvedl.
Poněvadž stěžovatel návrh směřující proti rozsudkům soudu I. a II. stupně podal až poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podaného mimořádného opravného prostředku (dne 26. 10. 2007), přičemž nešlo o odmítnutí na základě „jeho uvážení“, jde o podání učiněné nepochybně po lhůtě k tomu stanovené, když k doručení rozsudku Vrchního soudu v Olomouci došlo již 9. 12. 2005 - počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti nelze odvíjet od doručení rozhodnutí o prostředku, který byl nepřípustným, tj. v daném případě od rozhodnutí o dovolání ze dne 17. 8. 2007.
S ohledem na uvedená zjištění a výše citovaná ustanovení zákona o Ústavním soudu bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§43 odst. 2 písm. a), §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2007
Jan Musil
předseda senátu Ústavního soudu