ECLI:CZ:US:2002:3.US.305.02
sp. zn. III. ÚS 305/02
Usnesení
III. ÚS 305/02
III. ÚS 308/02
III. ÚS 314/02
III. ÚS 317/02 III. ÚS 359/02
III. ÚS 362/02
III. ÚS 368/02
III. ÚS 389/02
III. ÚS 398/02 III. ÚS 410/02
III. ÚS 413/02
III. ÚS 425/02
III. ÚS 428/02
III. ÚS 440/02
III. ÚS 443/02
III. ÚS 446/02
III. ÚS 449/02
III. ÚS 452/02
III. ÚS 461/02
III. ÚS 476/02
III. ÚS 485/02
Ústavní soud rozhodl dne 5. září 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci D. p. hl. m. Prahy, a. s., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2002 ve věci sp. zn. 14 C 452/2001, 14 C 438/2001, 14 C 250/2001, 14 C 436/2001, ze dne 25. dubna 2002 ve věci sp. zn. 23 C 53/2002, 23 C 13/2002, 23 C 25/2002, ze dne 24. května 2002 ve věci sp. zn. 16 C 10/2002, ze dne 5. června 2002 ve věci sp. zn. 16 C 71/2002, ze dne 2. května 2002 ve věci sp. zn. 6 C 23/2002, ze dne 3. května 2002 ve věci sp. zn. 17 C 33/2002, ze dne 12. června 2002 ve věci sp. zn. 16 C 151/2002, Okresního soudu v Karviné ze dne 31. května 2002 ve věci sp. zn. 23 C 70/2002, a JUDr. T. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. dubna 2002 ve věci sp. zn. 14 C 482/2001, 14 C 23/2002, 14 C 24/2002, ze dne 16. května 2002 ve věci sp. zn. 23 C 87/2002, ze dne 3. května 2002 ve věci 16 C 84/2002, ze dne 31. května 2002 ve věci sp. zn. 12 C 127/2002, Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. dubna 2002 ve věci sp. zn. 21 C 95/2002, Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 23. dubna 2002 ve věci sp. zn. 106 C 32/2002, takto:
I/
Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 308/02, III. ÚS 314/02, III. ÚS 317/02, III. ÚS 359/02, III. ÚS 362/02, III. ÚS 368/02, III. ÚS 389/02, III. ÚS 398/02, III. ÚS 410/02, III. ÚS 413/02, III. ÚS 425/02, III. ÚS 428/02, III. ÚS 440/02, III. ÚS 443/02, III. ÚS 446/02, III. ÚS 449/02, III. ÚS 452/02, III. ÚS 461/02, III. ÚS 476/02, III. ÚS 485/02, se spojují ke společnému řízení a rozhodnutí s ústavní stížností, vedenou pod sp. zn. III. ÚS 305/02.
II/
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se v ústavních stížnostech, označených v odst. I), domáhal zrušení výroků výše citovaných rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 10, Obvodního soudu pro Prahu 3 a Okresního soudu v Karviné, jimiž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, když soudy nepřiznaly stěžovateli jejich uplatněnou výši a když, podle jeho přesvědčení, náklady zastoupení advokátem měly být přiznány tak, jak odpovídají vyhl. č. 484/2000 Sb. Uvedl, že se postupem a rozhodnutími soudů cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 4 odst. 4, v čl. 11 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Poněvadž se všechny označené návrhy týkají Dopravního podniku hl. m. Prahy, a. s., rozhodnutí soudů a podstata ústavních stížností je totožná, byly spojeny ke společnému řízení a rozhodnutí s věcí vedenou pod sp. zn. III. ÚS 305/02 (§112 odst. 1 obč. soudního řádu).
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu všech stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, shledán nebyl. Obvodní soud pro Prahu 10, Obvodní soud pro Prahu 3 i Okresní soud v Karviné v označených rozhodnutích o nákladech řízení postupovaly v souladu s §142 odst. 1 občanského soudního řádu, při hodnocení výše potřebných nákladů k účelnému uplatnění práva a při interpretaci předpisů obyčejného práva (vyhl. č. 177/1996 Sb. a vyhl. č. 484/2000 Sb.), jež nebyla ani v extrémním rozporu s principy spravedlnosti, do práv stěžovatele nezasáhly.
S ohledem na uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. září 2002