ECLI:CZ:US:2016:3.US.3212.16.1
sp. zn. III. ÚS 3212/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem ve věci návrhu navrhovatelky Aleny Houžvičkové, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. června 2016 č. j. 21 Co 179/2016-251, proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 11. dubna 2016 č. j. 21 EXE 703/2012-244, a proti všem předcházejícím rozhodnutím, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
I.
1. Návrhem, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 26. 9. 2016, a který byl doplněn podáním Ústavnímu soudu doručeným dne 30. 9. 2016, se navrhovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Navrhovatelka dále Ústavnímu soudu navrhla, aby odložil vykonatelnost napadených rozhodnutí a dále aby stěžovatelce přiznal náhradu nákladů na zastoupení. Navrhovatelka dále navrhla, aby Ústavní soud "z právních předpisů odstranil povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky".
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V dané věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.
3. Ustanovení §30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle §29 a §30 odst. 1 cit. zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.
4. Stěžovatelka při podání ústavní stížnosti nebyla a ani nyní není řádně zastoupena advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v §34 a §72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu.
5. Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala dosud již značné množství ústavních stížností a v mnoha případech nebyla od počátku řízení zastoupena advokátem. V těchto případech pak byla vyzývána k odstranění vad podání a poučena o nutnosti zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti s tím, že jinak bude její ústavní stížnost odmítnuta. Řada ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad z důvodu, že stěžovatelka nebyla v řízení před Ústavním soudem zastoupena právním zástupcem z řad advokátů.
6. Z mnoha řízení vedených Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatelka byla opakovaně o nutnosti zastoupení advokátem i o dalších náležitostech ústavní stížnosti poučena (např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 2729/13, sp. zn. IV. ÚS 3366/13, sp. zn. IV. ÚS 3556/13, sp. zn. III. ÚS 629/16, dostupná na http://nalus.usoud.cz/).
7. Stěžovatelka je tedy již dostatečně poučena o tom, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Bylo proto ve vlastním zájmu stěžovatelky, aby vady odstranila, resp. aby další její podání již tyto vady neobsahovalo. Přístup stěžovatelky, která naopak řízení prodlužuje tím, že vyčkává, až ji Ústavní soud vyzve k odstranění vad, nesvědčí o pečlivém zájmu stěžovatelky o ochranu svých vlastních práv.
8. Podle §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
9. Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v obdobných případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a v zákonné lhůtě, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
10. Za těchto okolností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. října 2016
JUDr. Radovan Suchánek v.r.
soudce zpravodaj