ECLI:CZ:US:2004:3.US.402.03
sp. zn. III. ÚS 402/03
Usnesení
III. ÚS 402/03
Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelů 1) M. M., a 2) H. K., zastoupených JUDr. V. V., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2003 č. j. 20 Co 186/2003-51 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. října 2002 č. j. 23 C 141/99-36, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označených rozsudků s tím, že podle jejich přesvědčení soudy svými rozhodnutími porušily práva zaručená Ústavou a Listinou základních práv a svobod - čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 38 odst. 2. Poukázali na okolnosti, za nichž zakoupili akcie A. Praha, a. s. v hodnotě 1.200.000,- Kč a na okolnosti, za nichž byla dne 17. září 1996 zavedena Českou národní bankou v A. Praha a. s. nucená správa, která měla být preventivním opatřením a vést k obnovení stability a likvidity banky, což však Česká národní banka nezajistila, naopak v průběhu nucené správy její "zdravou část" prodala zahraničnímu investorovi. Poněvadž stávajícím akcionářům zůstala tzv. "špatná část" banky, po podání návrhu na její likvidaci a označeným jednáním České národní banky došlo ke znehodnocení akcií až na nulovou hodnotu, a tedy i ke znehodnocení jejich investic. Proto se domáhali náhrady takto vzniklé škody, jejich žalobě soudy vyhověno nebylo s poukazem na dosud neukončenou likvidaci předmětné banky, aniž byl vzat zřetel na znalecký posudek, vypracovaný znalcem z oboru ekonomika, odvětví cen a odhadů se zvláštní specializací na oceňování cenných papírů, který jako důkaz předložili u odvolacího soudu.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah od práv, kterých se v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. října 2002, jímž byl zamítnut návrh na náhradu škody uplatněné mj. i stěžovateli jako akcionáři A. Praha a. s. proti České republice - České národní bance, přezkoumal v souladu s §212 a 212a obč. soudního řádu a opodstatněně rozsudek soudu I. stupně č. j. 23 C 141/99-36 potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a vysvětlil, proč závěry soudu I. stupně, týkající se předčasnosti žaloby s ohledem na probíhající likvidaci banky, jejíž akcie stěžovatelé vlastní, považuje za správné. K tvrzení žalobců, že k poklesu hodnoty akcií došlo zavedením nucené správy žalovanou Českou národní bankou, a tedy aktem, který označili jako nesprávný úřední postup, jímž jim vznikla škoda znehodnocením akcií, pak důvodně poukázal na zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, určující mj. účel a cíle bankovního dohledu, jakož i na znění §18 zák. č. 58/1969 Sb., jímž jsou stanoveny předpoklady pro odpovědnost státu za škodu dle citovaného zákona.
Pro výše uvedená zjištění byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. února 2004