ECLI:CZ:US:2001:3.US.586.01
sp. zn. III. ÚS 586/01
Usnesení
III. ÚS 586/01
Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele A.N., zastoupeného JUDr. K.Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. června 2001, sp. zn. 12 Co 613/99, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu dne 5. října 2001, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 12 Co 613/99, jímž byl dne 20. června 2001 potvrzen rozsudek soudu I. stupně č. j. 55 C 80/98-40. Uvedl, že byla zamítnuta jeho žaloba na určení neplatnosti nájemní smlouvy, uzavřené mezi P.N. a stavebním bytovým družstvem, a to s poukazem na §80 písm. c) občanského soudního řádu. Se závěry soudů, dle nichž neprokázal pro vyhovění určovací žalobě naléhavý právní zájem, nesouhlasí. Poukázal na závažné důvody, které jej vedly k podání žaloby, na možnost zamezit v budoucnu sporům i na potřebu nastolit právní jistotu. Proto se domnívá, že napadeným rozhodnutím, které podle jeho přesvědčení nesprávný rozsudek soudu I. stupně nezměnilo, došlo k porušení práv, zaručených mu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn.
12 Co 613/99 zásah do práv, jichž se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. V odvolacím řízení se jmenovaný soud vypořádal se všemi námitkami stěžovatele a nutno konstatovat, že soudy obou stupňů při výkladu pojmu "naléhavý právní zájem", jakož i při hodnocení provedených důkazů, postupovaly v souladu s §80 písm. c) a s §132 občanského soudního řádu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2001