ECLI:CZ:US:2000:3.US.607.99
sp. zn. III. ÚS 607/99
Usnesení
III. ÚS 607/99
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. H., proti rozsudkům Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 14. července 1998, sp. zn. 29 C 8/98, a ze dne 22. listopadu 1999, sp. zn. 29 C 38/99, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. května 1999, sp. zn. 1 Co 124/98, mimo ústní jednání dne 5. 4. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů, a to ve své občanskoprávní věci vedené patrně před Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, pod sp. zn. 29 C 38/99, a tvrdil, že rozhodnutí obecných soudů v této věci jsou - stručně shrnuto - nezákonná.
Protože jeho podání bylo postiženo z hlediska podmínek předepsaných zákonem pro ústavní stížnost řadou formálních vad, byly mu tyto vady výzvou Ústavního soudu ze dne
16. 2. 2000 vytknuty a současně k jejich odstranění byla mu stanoveno lhůta v trvání 30 dnů, v níž podle téže výzvy měl stěžovatel předložit plnou moc zástupce, který by jej v případném řízení před Ústavním soudem zastupoval.
Posléze označená výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena dne 17. 2. 2000, a i když na ni stěžovatel reagoval přípisem ze dne 7. 3. 2000, vytknuté formální vady neodstranil a plnou moc zástupce, který byl jej případně před Ústavním soudem zastupoval, nepředložil a požádal, aby takovýto zástupce byl mu ustanoven Ústavním soudem.
Vzhledem k tomu, že Ústavnímu soudu nepřísluší stěžovatelům pro řízení o ústavní stížnosti ustanovovat zástupce a vzhledem k tomu, že ani další ve výzvě Ústavního soudu ze dne 16. 2. 2000 označené formální vady stěžovatel neodstranil, bylo o jeho podání jako
o návrhu rozhodnuto odmítavým výrokem pro neodstranění vad ve lhůtě, která k tomu byla určena [§43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů], jak ze znělky tohoto usnesení je zřejmé.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 5. dubna 2000