ECLI:CZ:US:2003:3.US.641.02
sp. zn. III. ÚS 641/02
Usnesení
III. ÚS 641/02
Ústavní soud rozhodl dne 22. května 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele MUDr. J. V., zastoupeného Mgr. V. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002 č. j. 7 Cmo 1036/2000-316, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002 č. j. 7 Cmo 1036/2000-316 s tím, že se označeným rozhodnutím cítí dotčen v právech, která jsou zakotvena v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně základních práv a lidských svobod. Uvedl, že jmenovaný soud odmítl jeho odvolání proti usnesení Krajského obchodního soudu v Praze, jímž rozhodl o výmazu obchodní společnosti a nevyhověl ani žádosti o vyslovení přípustnosti dovolání, které hodlal podat pro vyřešení otázky zásadního právního významu, a tak mu bylo znemožněno jednat před soudem. Dále poukázal na své postavení akcionáře označeného investičního fondu vymazaného z obchodního rejstříku a na to, že v dané situaci na něj, jako akcionáře, přešel majetek a odpovědnost za splnění nevypořádaných závazků, což jej činí právně - procesním nástupcem a tedy i logicky účastníkem příslušného řízení. Proto tvrzení o neúčasti akcionáře v předmětném řízení postrádá, podle jeho přesvědčení, relevantní smysl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2002 č. j.
7 Cmo 1036/2000-316 bylo zjištěno že jmenovaný soud odmítl odvolání stěžovatele, které směřovalo proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze č. j. F 55731/2000/B 997-280 o výmazu obchodní společnosti Investiční privatizační fond
Komerční banky, a. s., z obchodního rejstříku. V odůvodnění rozhodnutí vyložil, proč v souladu s §200a odst. 1 a §201 občanského soudního řádu (ve znění účinném do 31. prosince 2000) a s §31 odst. 1 obchodního zákoníku nelze považovat stěžovatele, jako akcionáře, za účastníka předmětného řízení a tedy za osobu oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí, vydanému v rejstříkovém řízení, v němž akcionáři účastníky nejsou. S ohledem na uvedené a na obsah usnesení ze dne 18. května 1999 ve věci sp. zn. I. ÚS 185/98, v němž se Ústavní soud k postavení akcionářů v rejstříkovém řízení vyslovil, a na zjištění, že závěry Vrchního soudu v Praze ve stížností napadeném usnesení jsou s obsahem citovaného rozhodnutí v souladu, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Proto byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2003