ECLI:CZ:US:2003:3.US.65.03
sp. zn. III. ÚS 65/03
Usnesení
III. ÚS 65/03
Ústavní soud rozhodl dne 26. června 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatele E. H., zastoupeného JUDr. L. Ž., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2002 č. j. 33 Odo 721/2002-136, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. května 2002 č. j. 5 Co 1116/2002-119 a Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. února 2002 č. j. 17 C 278/99-104, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení všech výše uvedených rozhodnutí, když podle jeho přesvědčení soudy jako veřejné orgány porušily práva, zaručená mu čl. 36, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a tedy nedostály svým ústavním povinnostem, uloženým jim čl. 90, čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy. Poukázal na důvody, pro které Nejvyšší soud ČR odmítl dovolání a na to, že je podal s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé mělo po právní stránce zásadní význam a předpoklady pro přípustnost dovolání tedy byly. Dále uvedl, že soudy nesprávně přenášely důkazní břemeno k prokázání tvrzení žalovaného na něj, jako na žalobce a stěžovatele a nebylo tedy vycházeno ze zásady rovného postavení účastníků řízení - byl to žalovaný, kterého důkazní břemeno ohledně jeho tvrzení zatěžovalo. Za nesprávný považoval i názor odvolacího soudu, dle něhož pro rozhodnutí a posouzení předmětného sporu nebylo důležité, zda žalovaný úhradou částky 4.707.301,-Kč zaplatil veškeré své dluhy vůči žalobci ale to, jaký měl úmysl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud ČR shledal dovolání nepřípustným v souladu s §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, soud II. stupně, který rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. února 2002 č. j. 17 C 278/99-104 přezkoumal v celém rozsahu, rozhodnutí potvrdil, když opodstatněně zjistil jeho věcnou správnost a když se v obsáhlém a vyčerpávajícím odůvodnění se všemi odvolacími námitkami stěžovatele vypořádal. Na toto odůvodnění lze proto v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. června 2003