ECLI:CZ:US:2003:3.US.68.03
sp. zn. III. ÚS 68/03
Usnesení
III. ÚS 68/03
Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vladimíra Čermáka, ve věci navrhovatele O. B., zastoupeného Mgr. R. B., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. listopadu 2002 sp. zn. 44 C 1949/2002 a ze dne 27. listopadu 2002 sp. zn. 41 C 1011/2002, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, jimiž se cítí dotčen v právech zaručených mu čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i vyplývajících z čl. 90 a čl. 96 Ústavy. Uvedl, že v řízení soud vzal zcela nekriticky v úvahu jen tvrzení žalobce a nepřihlédl ani k jednomu tvrzení stěžovatele. Tento postup pokládá za porušení zásady volného hodnocení důkazů, když zejména tvrzení revizorů měl soud pokládat za nevěrohodná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudků Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 44 C 1949/2002 a sp. zn. 41 C 1011/2002 bylo zjištěno, že označený soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit žalobci - Dopravnímu podniku hlavního města Prahy po 808,- Kč za jízdu veřejným dopravním prostředkem (metrem) dne 2. června 2001 a 28. května 2001 bez platné jízdenky a uhradit náklady řízení ve výši 3.975,- Kč a 3.900 Kč. Obě rozhodnutí mají oporu v provedených důkazech a právních předpisech - v §760 obč. zák., v §7 odst. 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., jakož i v §37 zák. č. 266/1994 Sb., v platném znění a v §18a) zák. č. 111/1994 Sb. Z odůvodnění rozsudků je zřejmé, že soud nehodnotil důkazy v rozporu s §132 občanského soudního řádu, vyčerpávajícím způsobem vysvětlil, proč tvrzení žalovaného stěžovatele neobstálo a nezpochybnilo důkazy žalobcem předložené. Pro uvedená zjištění zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl.
S ohledem na výše uvedené byl návrh v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. dubna 2003