Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21.03.2023, sp. zn. 30 Cdo 355/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.355.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.355.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 355/2023-483 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci žalobce nezletilého AAAAA (pseudonym) , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované R. K. , notářky, se sídlem XY, o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 C 98/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2022, č. j. 19 Co 107/2021, 19 Co 254/2022-452, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejší účastnicí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se v řízení domáhal vůči žalované zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 13 D 89/2011. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. 11. 2020, č. j. 27 C 98/2017-198, vyslovil povinnost žalované zaplatit žalobci částku 34 125 Kč s příslušenstvím (výrok I), co do zbývajícího požadavku představovaného částkou 465 875 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací svým v pořadí prvním rozsudkem ze dne 5. 5. 2021, č. j. 19 Co 107/2021-354, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil (výrok I prvního rozsudku odvolacího soudu) a ve výroku o nákladech řízení jej zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II prvního rozsudku odvolacího soudu). K dovolání žalobce poté ve věci rozhodoval Nejvyšší soud, který rozsudkem ze dne 24. 2. 2022, č. j. 30 Cdo 2596/2021-400, rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku I ve vztahu k částce 100 000 Kč s příslušenstvím, jakož i ve výroku II o nákladech řízení zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V rozsahu, v němž potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu dopadal na část žalobcova nároku ve výši 365 875 Kč s příslušenstvím, tento rozsudek dovoláním napaden nebyl. O věci tedy opět rozhodoval odvolací soud, který v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II ve vztahu k částce 100 000 Kč s příslušenstvím změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dalších 68 250 Kč s příslušenstvím, přičemž ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 31 750 Kč s příslušenstvím, tento rozsudek v tomtéž výroku potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu), a dále rozhodl o nákladech řízení před soudy všech stupňů (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek odvolacího soudu, a to v části jeho výroku I, kterou byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen (viz druhý odstavec bodu I dovolání), napadl žalobce včasným dovoláním, jež však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Žalobcův nárok, ve vztahu k němuž odvolací soud potvrdil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně, je představován pouze částkou 31 750 Kč s příslušenstvím. V této části tudíž dovolání není podle citovaného §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. objektivně přípustné, neboť výše jím dotčeného nároku nepřesahuje částku 50 000 Kč, přičemž se v daném případě nejedná o vztah ze spotřebitelských smluv ani o pracovněprávní vztah. Nejvyšší soud proto žalobcovo dovolání odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl Nejvyšší soud podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání. Za situace, kdy žalovaná, která nebyla zastoupena advokátem, nedoložila výši svých hotových výdajů, jedná se o náhradu v paušální výši stanovenou na částku 300 Kč, a to podle §151 odst. 3 o. s. ř. a §1 odst. 3 písm. a) a §2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle §151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle §89a exekučního řádu. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejší účastnicí, která v řízení podporovala žalovanou, pak rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odráží skutečnost, že vedlejší účastnici žádné takové náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 3. 2023 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/21/2023
Spisová značka:30 Cdo 355/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.355.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Nepřípustnost dovolání objektivní [ Nepřípustnost dovolání ]
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/28/2023
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 914/23
Staženo pro jurilogie.cz:2023-06-04