ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5976.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5976/2017-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobkyně Z. S., narozené XY, bytem XY, doručovací adresa XY, zastoupené Mgr. Tomášem Střílkou, advokátem se sídlem v Opavě, Veleslavínova 240/8, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, pod sp. zn. 15 C 47/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2016, č. j. 30 Co 277/2016-82, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 4. 5. 2016, č. j. 15 C 47/2016-45, rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 500 Kč s příslušenstvím (výrok I), ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I změnil a žalobu ohledně částky 4 750 Kč s příslušenstvím zamítl, jinak jej v tomto výroku a v zamítavém výroku II potvrdil (výrok II rozhodnutí odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok III rozhodnutí odvolacího soudu). Současně, pro tzv. subjektivní nepřípustnost, odmítl odvolání žalobkyně proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně, který byl pro ni příznivý (výrok I rozhodnutí odvolacího soudu).
Soudy takto rozhodly o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení před Obvodním soudem pro Prahu 2, pod sp. zn. 42 C 172/2012, jehož předmětem bylo určení vlastnického práva ke zvířeti. Odvolací soud v rovině věcného posouzení přisvědčil závěru rozhodnutí soudu prvního stupně, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a následně odůvodnil jím nakonec přiznanou výši náhrady imateriální újmy.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně, nezastoupená advokátem, včasným dovoláním, datovým dne 24. 11. 2016 (č. l. 87 a násl. spisu) a spolu s ním požádala (na č. l. 86 spisu) o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely zastupování v dovolacím řízení. Tato její žádost byla zamítnuta pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 25. 4. 2017, č. j. 15 C 47/2016-105, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 28. 7. 2017, č. j. 30 Co 241/2017-114.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 8. 2017, č. j. 15 C 47/2016-117 vyzval žalobkyni (dovolatelku), aby si mj. i pro podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zvolila zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podala řádné dovolání s tím, že nebude-li do 30 dnů ode dne doručení usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Na toto usnesení, doručené žalobkyni dne 15. 8. 2017, reagovala žalobkyně žádostí ze dne 24. 8. 2017 (č. l. 118 spisu) o prodloužení lhůty k zajištění advokáta alespoň na 60 dnů. Tato žádost byla soudu prvního stupně doručena 29. 8. 2017, rozhodnutí o ní však nevydal. Doplnění dovolání sepsané advokátem spolu s oznámením o převzetí zastoupení bylo sepsáno a do datové schránky soudu prvního stupně doručeno až dne 10. 10. 2017 (č. l. 120 a násl. spisu).
Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, dovolání pro vady odmítl.
Podle §240 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (odstavec 1, věta první). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout (odstavec 2, věta první).
Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec 1, věta první). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a) advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3 (o. s. ř.), která má právnické vzdělání (odstavec 4).
Podle ust. §241b o. s. ř. pak platí, že není-li splněna podmínka (povinného zastoupení) uvedená v §241 o. s .ř., postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné (odstavec 2). Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty , která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce, běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (odstavec 3).
Žalobkyně podané dovolání sepsala nejprve sama. Podle §241 odst. 4 o. s. ř. však dovolání musí být sepsáno advokátem a ve smyslu §241a odst. 5 o. s. ř. nelze přihlížet k tomu, co o náležitostech dovolání (co do určení rozsahu napadeného rozhodnutí a vymezení dovolacího důvodu) uvedl sám řádně nezastoupený dovolatel. To platí zcela i o dalším doplnění dovolání, sepsaném žalobkyní a doručeném Nejvyššímu soudu dne 9. 1. 2018. Žalobkyně podala současně s dovoláním žádost o ustanovení zástupce, které nebylo následně pravomocně vyhověno. Poté byla dovolatelce soudem prvního stupně zaslána výzva ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem postupem podle §241b odst. 2 o. s. ř. spolu s poučením o procesních následcích nesplnění této výzvy ve stanovené lhůtě. Dovolání sice bylo doplněno advokátem, avšak až po uplynutí stanovené třicetidenní lhůty vyhrazené soudem prvního stupně k jeho doplnění.
Lhůta pro doplnění dovolání (§241b odst. 3 o. s. ř.), je lhůtou zákonnou, jejíž zmeškání soud nemůže prominout (srov. §240 odst. 1 a 2 o. s. ř.), ani ji nemůže prodloužit (§55 o. s. ř. arg. à contrario). To platí zcela i v případě, že se tato lhůta odvíjí od lhůty stanovené soudem prvního stupně v usnesení vydaném podle §241b odst. 2 o. s. ř. pro splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř., tj. povinného zastoupení advokátem (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3623/2009 nebo ze dne 25. 9.2017, sp. zn. 30 Cdo 1075/2017).
Pakliže k obsahu podání sepsaných samotnou žalobkyní nelze podle §241a odst. 5 o. s. ř. přihlížet a s respektem k tomu, že podle ust. §241b odst. 3 o. s. ř. platí, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti s úspěchem doplněno – jak rozebráno výše - jen po dobu trvání lhůty k dovolání (srov. §240 o.s.ř.), popř. do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky, pak marným uplynutím dovolací lhůty nebo lhůty stanovené k doplnění dovolání se uvedené vady dovolání stávají – jako i v právě projednávané věci - neodstranitelnými. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti žalobkyní zvoleným advokátem včas doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení §243b ve spojení s ust. §43 odst. 2 o.s.ř. pro jeho vady odmítl.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 11. 2018
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu