ECLI:CZ:NS:2020:30.ND.213.2020.1
sp. zn. 30 Nd 213/2020-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Michaela Nipperta a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce Z. Š., narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Arturem Ostrým, advokátem se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 7, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 1/2018, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti výroku I věty prvé rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 11 Co 369/2019-119, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 11 Co 369/2019-119, se v části výroku I, jíž byl potvrzen výrok I rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 5. 2019, č. j. 31 C 1/2018-85, odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované, podaném v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dne 18. 5. 2018 u Nejvyššího soudu návrh na odklad vykonatelnosti části výroku I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2020, č. j. 11 Co 369/2019-119, jíž byl potvrzen výrok I rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 5. 2019, č. j. 31 C 1/2018-85, přičemž rozsudek odvolacího soudu napadla současně dovoláním. Návrh odůvodnila tím, že je závažně ohrožena ve svých právech; neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma.
Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 24. 5. 2019, č. j. 31 C 1/2018-85, uložil žalované povinnost do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat na adresu žalobce prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis, který bude označen aktuálním datem a podepsán osobou oprávněnou zastupovat žalovanou, následujícího znění: „Dne 16. 11. 2017 uvedl prezident České republiky M. Z. v rámci televizního pořadu s názvem ‚Týden s prezidentem‘ vysílaný na televizní stanici TV Barrandov následující tvrzení: ‚Z. Š. je člověk, který kdysi pracoval, teď nevím, jestli v Lidovém domě nebo Úřadu vlády, už je to hrozně dávno, ale vím, že jsem ho vyhodil pro neschopnost‘. Z. Š., nebyl Úřadem vlády České republiky vyhozen pro neschopnost, neboť jeho pracovní poměr byl v daném případě rozvázán dne 9. 10. 2000 dohodou uzavřenou mezi Z. Š., a Úřadem vlády České republiky a to z iniciativy Z. Š., Česká republika se za tento dehonestující výrok omlouvá.“ (výrok I). Výrokem II rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Dovoláním napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I a částečně jej změnil v nákladovém výroku II, ve zbývající části nákladového výroku II rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Uvedený rozsudek odvolacího soudu byl dovolatelce doručen 5. 3. 2020.
Žalovaná podáním datovaným dne 11. 3. 2020 napadla rozsudek odvolacího soudu včasným dovoláním. Samostatným podáním z téhož dne se žalovaná obrátila na Nejvyšší soud s návrhem na odklad vykonatelnosti výše specifikovaného výroku rozsudku odvolacího soudu (návrh zapsán pod sp. zn. 30 Nd 213/2020) s odůvodněním, že je závažně ohrožena na svých právech, neboť neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma a zároveň je zcela zřejmé, že se odklad nedotkne právních poměrů jiné osoby, než účastníka řízení. V doplnění návrhu na odklad vykonatelnosti odkázala na zprávy ve sdělovacích prostředcích, podle nichž žalobce v předmětné věci již podal, či v brzké době podá exekuční návrh.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalované, s ohledem na charakter uložené povinnosti, jejíž splnění je nevratné, závažná újma, přičemž vlastní dovolání splňuje formální požadavky kladené na něj procesním předpisem, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost dotčeného rozhodnutí – v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto usnesení – odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 6. 2020
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu