ECLI:CZ:NS:2016:30.ND.362.2016.1
sp. zn. 30 Nd 362/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, ve věci žalobkyně T. K., zastoupené JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Voršilská 10, proti žalované České republice – Kanceláři prezidenta republiky, se sídlem v Praze 1, Hrad, I. nádvoří 1, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 34/2015, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, se v jeho výrocích ve věci samé označených I. a III. , odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované, podaném v této věci proti uvedenému rozhodnutí.
Odůvodnění:
Žalovaná podala dne 13. října 2016 u Nejvyššího soudu návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci výroků I. a III. rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, který napadla současně dovoláním. Návrh odůvodnila tím, že je závažně ohrožena ve svých právech; neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma.
Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2016, č. j. 22 Co 207/2016-120, se podává, že výrokem I. byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. března 2016, č. j. 26 C 34/2015-82, ve výroku I. v části, v níž je žalovaná povinna do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat na adresu žalobkyně prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis, který bude označen aktuálním datem a podepsán osobou oprávněnou jednat za žalovanou, následujícího znění: Dne 27. ledna 2015 uvedl prezident České republiky pan Ing. M. Z. v projevu předneseném u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi tento výrok: „Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Dále na tiskové konferenci dne 4. února 2015 prezident České republiky pan Ing. M. Z. uvedl: „Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde bylo napsáno „Hitler je přece gentleman“. F. P. není autorem článku pod názvem „Hitler je gentleman“, případně článku pod názvem „Hitler je přece gentleman“. Česká republika se za tyto dehonestující výroky omlouvá.
Výrokem II. téhož rozsudku byl rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že se zamítá žaloba ve zbývajícím rozsahu, v němž žalobkyně žádala zaslat dopis, kterým by se žalovaná omluvila za výroky prezidenta České republiky Ing. Miloše Zemana, že „Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“, že „Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde.“.
Výrokem III. byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrzen v části, v níž je žalovaná povinna do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zveřejnit na webových stránkách www.hrad.cz omluvu následujícího znění tak, že odkaz na ni bude dostupný z úvodní strany elektronické prezentace nejméně po dobu 30 po sobě jdoucích dnů: Dne 27. ledna 2015 uvedl prezident České republiky pan Ing. M. Z. v projevu předneseném u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi tento výrok: „Jeden z největších českých novinářů F. P. uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Dále na tiskové konferenci dne 4. února 2015 prezident České republiky pan Ing. M. Z. uvedl: „Na vlastní oči jsem viděl článek F. P., kde bylo napsáno „Hitler je přece gentleman“. F. P. není autorem článku pod názvem „Hitler je gentleman“, případně článku pod názvem „Hitler je přece gentleman“. Česká republika se za tyto dehonestující výroky omlouvá.
Výrokem IV. byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změněn tak, že se zamítá žaloba ve zbývajícím rozsahu, v němž žalobkyně žádala zveřejnit na stránkách www.hrad.cz omluvu za výroky prezidenta České republiky Ing. Miloše Zemana, že „Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.“, že „Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením. Co vede k tomu, že se z doktora Jekylla stává Mr. Hyde.“.
Výrokem V. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Uvedený rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 15. září 2016.
Žalovaná podáním datovaným dne 21. září 2016, které bylo doručeno Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 22. září 2016, napadla výroky I. a III. rozsudku odvolacího soudu včasným dovoláním, jehož součástí je i návrh na odklad vykonatelnosti i právní moci napadeného rozhodnutí. Samostatným podáním z téhož dne se žalovaná obrátila přímo na Nejvyšší soud s již výše zmíněným identickým návrhem na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním dotčených výroků rozsudku odvolacího soudu (návrh zapsán pod sp. zn. 30 Nd 362/2016) s odůvodněním, že je závažně ohrožena na svých právech, neboť neprodleným výkonem rozhodnutí by jí hrozila závažná újma a zároveň je zcela zřejmé, že se odklad nedotkne právních poměrů jiné osoby, než účastníka řízení. V návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci odkázala na zprávy ve sdělovacích prostředcích, podle nichž měla žalobkyně v předmětné věci podat u soudu návrh na výkon rozhodnutí. V doplnění návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci výroků I. a III. rozsudku odvolacího soudu došlého Nejvyššímu soudu dne 25. října 2016 žalovaná poukazuje na skutečnost, že na základě návrhu žalobkyně byla proti žalované zahájena exekuce.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.
Podle §243 o.s.ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
Vzhledem k tomu, že by neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu hrozila žalované, s ohledem na charakter uložené povinnosti, závažná újma, když u Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo zjištěno, že podáním ze dne 3. října 2016 žalobkyně podala návrh na nařízení exekuce, kdy žádost soudního exekutora o vydání pověření k vedení exekuce podle ustanovení §43a odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. u soudu napadla dne 4. října 2016, přičemž vlastní dovolání splňuje formální požadavky kladené na něj procesním předpisem, Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost dotčeného rozhodnutí - v rozsahu vyplývajícím z výroku tohoto usnesení - odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovanou (§243 písm. a/ o.s.ř.).
Podmínky pro odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu (vzhledem k jeho povaze) nebyly shledány (když nad to kumulativní vyhovění oběma návrhům není považováno za případné).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu