ECLI:CZ:NS:2018:32.CDO.1368.2018.1
sp. zn. 32 Cdo 1368/2018-91
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobkyně MONETA Money Bank, a. s. , se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo osoby 25672720, proti žalované M. S. , o zaplacení částky 419 472,53 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 51 C 308/2014, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2016, č. j. 35 Co 415/2016-48, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 12. 2014 u Obvodního soudu pro Prahu 1 domáhá po žalované zaplacení částky 419 472,53 Kč s příslušenstvím.
K námitce věcné a místní nepříslušnosti vznesené žalovanou Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. 9. 2015, č. j. Ncp 1010/2015-16, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy.
Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podala žalovaná „dovolání“ datované dne 13. 11. 2015, přičemž následně k výzvě soudu prvního stupně usnesením ze dne 19. 4. 2016, č. j. 51 C 308/2014-21, aby si pro dovolací řízení zvolila zástupcem advokáta, požádala podáním ze dne 23. 5. 2016 o „prominutí soudních poplatků a o ustanovení advokáta“.
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 8. 8. 2016, č. j. 51 C 308/2014-41, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl návrh žalované na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů.
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož žalovaná neprokázala věrohodným způsobem svou celkovou osobní a majetkovou situaci, a tedy neprokázala splnění zákonných důvodů pro požadované osvobození od soudních poplatků. Dále zdůraznil, že žalovaná požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce v souvislosti s dovoláním proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. Ncp 1010/2015-16; napadá tedy rozhodnutí, proti kterému není odvolání ani dovolání přípustné, o čemž byla výslovně poučena. Ze strany žalované jde proto o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, v souvislosti s nímž zákon nepřipouští možnost poskytnout osvobození od soudních poplatků a tím ani ustanovit zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu označenému v záhlaví podala žalovaná dovolání, v němž navrhuje, aby jí Nejvyšší soud přiznal osvobození od soudních poplatků a vyhověl její žádosti o ustanovení právního zástupce.
Usnesením ze dne 22. 2. 2017, č. j. 51 C 308/2014-56, doručeným dne 1. 3. 2017, Obvodní soud pro Prahu 1 vyzval žalovanou, aby si pro podání dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2016, č. j. 35 Co 415/2016-48, zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání. Současně ji poučil, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení usnesení nedostatek povinného zastoupení advokátem v dovolacím řízení odstraněn, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Ke zhojení nedostatku povinného zastoupení přes řádnou výzvu soudu prvního stupně do dnešního dne nedošlo.
Žalovaná toliko opětovně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů podáním ze dne 9. 3. 2017, přičemž Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 23. 8. 2017, č. j. 51 C 308/2014-82, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2018, č. j. 35 Co 471/2017-88, žádost žalované o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl.
Směřuje-li dovolání účastníka, který není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, posoudil Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení podle ustanovení §104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
Podle ustanovení §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka, nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle ustanovení §104a o. s. ř. má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný (odstavec 2). Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni (odstavec 7).
Usnesení vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti nelze napadnout případným odvoláním, dovoláním, žalobou pro zmatečnost ani žalobou na obnovu řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2011, sp. zn. 30 Cdo 777/2011, jenž je veřejnosti k dispozici, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách). Usnesení o určení věcné příslušnosti soudů vydané vrchním soudem podle ustanovení §104a o. s. ř. není rozhodnutím vydaným v prvním stupni; jde o rozhodnutí nadřízeného vrchního soudu, které - jak je zřejmé ze znění ustanovení §201 o. s. ř. - nelze napadnout odvoláním. Občanský soudní řád proto neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání (ani dovolání) proti usnesení, jímž nadřízený vrchní soud rozhodl, které soudy jsou v prvním stupni věcně příslušné k projednání a rozhodnutí věci. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, soud řízení o odvolání (dovolání) proti takovému rozhodnutí zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 21 Cdo 3932/2008).
„Dovolání“ žalované směřující proti usnesení ze dne 14. 9. 2015, č. j. Ncp 1010/2015-16, kterým Vrchní soud v Praze určil věcnou příslušnost soudů, je z výše uvedených důvodů zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., dovolatelka proto nesplňuje zákonné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ani pro ustanovení zástupce z řad advokátů.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání a kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř.
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, poněvadž nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 4. 2018
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu