ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.3974.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 3974/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc., a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobce P., s.r.o., zastoupené JUDr. D. Ř., advokátkou proti žalovaným 1) Z. J. a 2) MUDr. M. J., obou zastoupených JUDr. M. S., advokátem o 157.710,- Kč s příslušenstvím a o vzájemné žalobě o 724.057,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 11 C 440/2003, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. června 2008, č.j. 64 Co 82/2008-130, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze, v záhlaví označenému, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. prosince 2007, č.j. 11 C 440/2003-108, ve výroku II. o vzájemné žalobě, kterým soud prvního stupně uložil žalobci zaplatit žalovaným částku 330.135,- Kč a 216.482,- Kč, nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu – dále též jen „o. s. ř.“, jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v dané věci naplněny (ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a dovolací soud je neshledal přípustným ani podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Jelikož ve smyslu ustanovení §242 odst. 3 věta první o. s. ř. je dovolací soud nejen vázán uplatněným dovolacím důvodem, nýbrž i tím, jak jej dovolatel obsahově svými dovolacími námitkami vymezil, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní jen otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel napadl v rámci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., resp. jejichž řešení zpochybnil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod č. 132).
Dovolatel žádnou zásadní právní otázku, která by měla judikatorní přesah (byla by významná nejen pro konkrétní věc, nýbrž obecně pro případy téhož druhu), nevymezil.
Dovolatelovy námitky, že předmětná smlouva o dílo byla uzavřena toliko s prvním žalovaným, proto k platnému odstoupení od této smlouvy postačilo doručení tohoto odstoupení pouze jemu, stejně jako námitky týkající se posouzení rozsahu víceprací, oprávněnosti žádosti žalobce o prodloužení termínu ke zhotovení díla, jakož i splnění předpokladů pro uložení povinnosti žalobci k zaplacení smluvní pokuty, nejsou relevantní, neboť zpochybňují rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska provádění a hodnocení důkazů a zjištěných skutkových zjištění (skutkového stavu). Z hlediska těchto námitek nelze usuzovat na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o námitky, jež nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., když tyto námitky nelze obsahově podřadit dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení věci, jímž jedině může být založena přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Dovolací soud neshledal ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, včetně případného rozporu s hmotným právem, a jelikož dovolání ani ve zbývajícím rozsahu, směřujícím proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud uzavřel, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný a proto je podle §243b odst. 5 věta první a §218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným dle obsahu spisu v souvislosti s dovolacím řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. listopadu 2009
JUDr. František F a l d y n a , CSc
předseda senátu