ECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.4830.2008.1
sp. zn. 32 Cdo 4830/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Pavla Koláře v právní věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. L.. F., advokátem proti žalované K.b., a.s., o 980 500 068,63 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 17 C 206/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2008, č. j. 62 Co 569/2007-88, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. června 2007, č. j. 17 C 206/2006-69, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně částky 346 148 382 Kč a řízení v tomto rozsahu zastavil, potvrdil ho v zamítavém výroku ve věci samé v rozsahu částky 634 651 686,63 Kč a ve výroku o nákladech řízení (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
V podaném dovolání dovolatel odvolacímu soudu vytkl, že jeho rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, aniž však jakkoli vymezil, v jakém rozsahu toto rozhodnutí napadá.
Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 12. čl. II. přechodných ustanovení zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 30. června 2009 (dále též jen „o. s. ř.“).
Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, publikované pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě podle §241b odst. 3 o. s. ř. doplněno o náležitosti uvedené v §241a odst. 1 o. s. ř., bude dovolacím soudem odmítnuto podle §43 odst. 2 o. s. ř.
Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z obsahu spisu (srov. doručenku na č. l. 90 spisu verte) se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli doručen dne 31. července 2008. Dále z něho vyplývá, že soud prvního stupně dovolatele k doplnění dovolání nevyzval a že dovolatel z vlastní iniciativy své podání o chybějící náležitost nedoplnil. Pakliže rozsah, ve kterém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nelze seznat ani z obsahu dovolání, došlo dnem 30. září 2008 k marnému uplynutí zákonné lhůty stanovené v §241b odst. 3 o. s. ř. k případnému doplnění dovolání, vada dovolání spočívající v neuvedení rozsahu napadeného rozsudku se stala neodstranitelnou a dovolání žalobce trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalobce proti napadenému rozsudku odvolacího soudu odmítl pro vady podaného dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. za přiměřeného použití §43 odst. 2 věty první o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalobce bylo odmítnuto, žalované však podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. listopadu 2009
JUDr. Miroslav G a l l u s
předseda senátu