ECLI:CZ:NS:2021:32.ND.225.2021.1
sp. zn. 32 Nd 225/2021-170
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce F. F. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému V. J. , identifikační číslo osoby XY, se sídlem XY, o 50 000 Kč, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 4 C 141/2016, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka, uplatněné žalobcem v řízeních o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 6. 2020, č. j. 21 Co 150/2019-132, a o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 12. 2020, č. j. 21 Co 192/2020-149, vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 375/2021 a sp. zn. 30 Cdo 376/2021, takto:
Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věcí vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 375/2021 a sp. zn. 30 Cdo 376/2021.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 6. 2020, č. j. 21 Co 150/2019-132, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12. 6. 2019, č. j. 4 C 141/2016-119, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu žalobce na ustanovení zástupce pro řízení (výrok I.), odmítl podání žalobce ze dne 24. 5. 2018 jako žalobu pro zmatečnost (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 375/2021.
Krajský soud v Brně dále usnesením ze dne 8. 12. 2020, č. j. 21 Co 192/2020-149, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 13. 10. 2020, č. j. 4 C 141/2016-143, kterým soud prvního stupně neustanovil žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce rovněž dovolání, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 376/2021.
K projednání obou dovolání a rozhodnutí o nich je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Pavla Simona.
Žalobce dne 12. 4. 2021 učinil podání, doručené Nejvyššímu soudu dne 14. 4. 2021, v němž kritizuje rozhodování soudce Mgr. Víta Bičáka, sděluje, že na něj podává trestní oznámení, a žádá, aby dovolání ve věcech sp. zn. 30 Cdo 375/2021 a sp. zn. 30 Cdo 376/2021 projednával jiný senát Nejvyššího soudu.
Z obsahu tohoto podání lze dovodit, že žalobce v řízeních vedených u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 375/2021 a sp. zn. 30 Cdo 376/2021 uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Podjatost spatřuje v tom, že Mgr. Vít Bičák projednává v žalobcův neprospěch „stovky … soudních žalob“, a to „neustále, zmatečně a bez právní opory… diskriminačním způsobem“.
Mgr. Vít Bičák ve svém vyjádření uvedl, že nemá žádný vztah k žalobci, ostatním účastníkům ani věci samotné, domnívá se, že žalobce svůj závěr o údajné podjatosti činí toliko na základě postupu soudce v jiných žalobcových věcech, což není důvodem pro vyloučení soudce, a vyjadřuje přesvědčení, že navzdory žalobcovým ostrým výhradám je schopen dostát svým povinnostem soudce a i nadále ve věcech žalobce rozhodovat nestranně a nezávisle.
Podle §16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.
Podle §14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, a ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. 29 NSCR 52/2012, jež jsou dostupná na https://www.nsoud.cz ) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, že je soudce sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Žalobce zjevně pochybnost o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka dovozuje z jeho případného (konkrétně nespecifikovaného) dřívějšího rozhodování v jiných právních věcech. Tato okolnost, jak vyplývá z §14 odst. 4 o. s. ř., však sama o sobě nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle vyjádření pak jmenovaný soudce nemá žádný poměr k dané věci či k účastníkům řízení. Nejsou tedy dány žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti či důvod k jeho vyloučení. Proto bylo rozhodnuto, že z projednávání a rozhodnutí uvedených věcí vyloučen není.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 5. 2021
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu