ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.4173.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 4173/2019-156
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Zlatohlávkovou ve věci žalobkyně UNIMEX-INVEST , s.r.o. se sídlem v Ostravě-Porubě, Svojsíkova 1596/2, identifikační číslo osoby 25872117, proti žalované M. W., bytem XY, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 103 C 1/2018, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2019, č. j. 71 Nc 12/2019-141, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením rozhodl, že soudkyně Okresního soudu v Ostravě JUDr. Martina Nastisová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dovolání, na jehož přípustnost usuzuje z toho, že „ v něm řešená otázka má být podle jejího názoru vyřešena jinak “. S odkazem na judikaturu, v níž se Ústavní soud vyjadřoval k požadavkům objektivní nestrannosti soudu, prosazuje, že v posuzovaném případě osoba soudkyně nenabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností o její nepodjatosti.
Podle §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“) soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Vydání rozhodnutí o vyloučení soudce přísluší de iure nadřízenému soudu. Pojem „nadřízený soud“ je spjat s organizačními vazbami uvnitř soustavy soudů, nikoli se vztahy instančními. S „odvolacím soudem“ ho není možno zaměňovat. Rozhoduje-li krajský soud o otázce podjatosti soudce okresního soudu, nemá to charakter odvolacího rozhodnutí, ani rozhodnutí soudu prvního stupně; jde o rozhodnutí nadřízeného soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 30 Cdo 3731/2008, nebo stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. 6. 1996, Plsn 1/96, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 8 ročník 1996 pod č. 48). Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti těmto rozhodnutím občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též rozhodnutí uveřejněné pod pořadovým č. 112 časopisu Soudní judikatura, ročník I, číslo 14/1997).
Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§104 odst. 1, §243c o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 3. 2020
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu