ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.4979.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 4979/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně PROBO GROUP a. s. , se sídlem v Praze 3, Žižkov, Sudoměřská 739/43 (identifikační číslo 25149989), zastoupené JUDr. Vladimírem Szabem, advokátem se sídlem v Praze 4, Jeremenkova 1021/70, proti žalovanému J. V. , zastoupenému Mgr. Karlem Jindrákem, advokátem se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 856/33, o 3.868.604,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 56 C 114/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2015, č.j. 96 Co 191/2015-145, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž městský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 1. 4. 2014, č.j. 56 C 114/2012-75, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 3.868.604,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů, neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem žalovaný spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“); o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§241b odst. 3, věta první, o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto (kvalifikovanou) vadu nelze pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam taxativně vyjmenovaných hledisek považuje za splněné. Jinak vyjádřeno, z obsahu dovolání musí být patrné, zda jde (má jít) o některý ze čtyř v úvahu přicházejících případů, kdy napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 80/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014, ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 15. 10. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2326/2013, ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 4575/2014, a ze dne 27. 5. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3166/2013).
Uvádí-li žalovaný, že přípustnost „odvozuje od ust. §237 o.s.ř.“ , požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti nedostál a způsobilé vymezení přípustnosti nelze dovodit ani z celého obsahu dovolání.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. listopadu 2016
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu