ECLI:CZ:NSS:2022:4.AS.164.2022:43
sp. zn. 4 As 164/2022 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: PRAGON s.r.o.,
IČ 26454238, se sídlem Imrychova 883/9, Praha 4, zast. JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem,
se sídlem Nádražní 344/23, Praha 5, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská
inspekce, Inspektorát v Praze, se sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5, o žalobě na ochranu
před nezákonným zásahem žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně a HABEAS
CORPUS, spolek, IČ 70108102, se sídlem Ocelkova 643/20, Praha 9, zast. JUDr. Petrem
Folprechtem, advokátem, se sídlem Nádražní 344/23, Praha 5, proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 11 A 214/2021 - 63,
takto:
I. Kasační stížnost žalobkyně se od mí t á.
II. Kasační stížnost HABEAS CORPUS, spolek se za mí t á.
III. Žádný z účastníků řízení n em á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“)
domáhá ochrany před nezákonným zásahem, který spatřuje v tom, že žalovaná vůči ní uskutečnila
kontrolu zahájenou dne 7. 6. 2021, která byla ukončena Protokolem o kontrole č. P013-11640/21
ze dne 3. 9. 2021. Žalobkyně má za to, že byla zkrácena na svých právech, neboť
nebyly dodrženy zákonné požadavky na zahájení a provádění kontroly. Ta byla zaměřena
na plnění povinností vyplývajících z vyhlášky č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce
potravin v místě určení, konkrétně nahlašování dovozu doplňků stravy v místě určení. Žalobkyně
namítala nezákonnost této vyhlášky pro rozpor s právem Evropské unie a dále uvedla,
že je žalovanou diskriminována, jelikož to není poprvé, kdy na ni uplatňuje své represivní nástroje
bez zákonného podkladu.
[2] V žalobě označila žalobkyně jako osobu zúčastněnou na řízení také HABEAS CORPUS,
spolek, IČ 70108102, se sídlem Ocelkova 643/20, Praha 9 (dále též „spolek HABEAS
CORPUS“). Tento spolek městskému soudu sdělil, že hodlá v řízení uplatňovat práva osoby
zúčastněné na řízení, což odůvodnil tím, že je detailně seznámen s případem a pomáhá
od samého začátku žalobkyni dosáhnout spravedlnosti a zabránit její další diskriminaci. Zároveň
uvedl, že ochraňuje lidská a spotřebitelská práva svých vlastních členů a obyvatel České republiky
i Evropské unie.
[3] Usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 11 A 214/2021 - 63, městský soud rozhodl o tom,
že spolek HABEAS CORPUS není osobou zúčastněnou na řízení.
[4] V odůvodnění tohoto usnesení městský soud uvedl, že uvedený spolek není v souvislosti
s předmětem řízení nijak dotčen na svých právech a povinnostech. Není ani zřejmé, jaké
povinnosti či jaká práva spolku by měla být nezákonným zásahem přímo dotčena. Spolek pouze
uvádí, že výsledek řízení před městským soudem může mít dopad na volný pohyb zboží a služeb
z Evropské unie do České republiky. K tomu městský soud uvedl, že i kdyby dospěl k závěru,
že je vyhláška v rozporu s právem Evropské unie, mohl by ji pouze neaplikovat v uvedené právní
věci a nikoli ji zrušit, jelikož k tomu nemá kompetenci. Spolek zaměňuje přímé dotčení vlastních
veřejných subjektivních práv s ochranou lidských a spotřebitelských práv. Tato ochrana
není důvodem, aby byl spolek v pozici osoby zúčastněné na řízení. Důvodem účasti osoby
zúčastněné na řízení je hájení vlastních práv dotčených nezákonným zásahem správního orgánu,
nikoliv poskytnutí pomoci jedné z procesních stran. Postavení osoby zúčastněné na řízení se liší
od dalšího či vedlejšího účastenství v občanskoprávním řízení. Přímé a nezprostředkované
dotčení ve své právní sféře, což je podmínka pro získání postavení osoby zúčastněné na řízení,
není bez dalšího odvozeno od skutečnosti, že daná osoba poskytuje právní pomoc žalobkyni
a že jejím účelem je ochrana lidských a spotřebitelských práv.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[5] Proti tomuto usnesení městského soudu podaly žalobkyně a spolek HABEAS CORPUS (dále
též „stěžovatelé“) včasnou kasační stížnost z důvodů jeho nezákonnosti a nepřezkoumatelnosti,
které odpovídají ustanovením §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[6] V kasační stížnosti stěžovatelé namítli, že městský soud při svém rozhodování zúžil rozsah
žaloby a chybně vyložil i důvody, které spolek HABEAS CORPUS vedly ke vstupu do řízení.
Městský soud zcela opomněl, že spolek v souladu se svými stanovami řeší diskriminaci a vadnou
legislativu. Vyhláškou č. 172/2015 Sb. je navíc tento spolek rovněž přímo dotčen na svých
veřejných subjektivních právech, jelikož provádí konzultační činnost v oblasti předmětu řízení,
a z tohoto důvodu hodlá dovézt pro sebe a své členy menší množství doplňků stravy ze zahraničí.
[7] Stěžovatelé rovněž poukazují na to, že městský soud se spolkem nejprve jednal
jako s osobou zúčastněnou na řízení (např. mu zaslal k vyjádření žalobu a další písemnosti).
Přesto následně v napadeném usnesení vyslovil, že spolek osobou zúčastněnou na řízení
není, aniž by však vysvětlil, co způsobilo tuto změnu jeho názoru a aniž by rovněž dal spolku
příležitost argumentovat ve prospěch zachování jeho postavení osoby zúčastněné na řízení,
a to například výzvou k doplnění podání podle §37 odst. 5 s. ř. s.
[8] Žaloba navíc podle stěžovatelů podstatným způsobem přesahuje jejich vlastní zájmy,
neboť se týká aplikace práva Evropské unie a kolize vnitrostátních právních norem s unijním
právem.
[9] S ohledem na tyto skutečnosti stěžovatelé navrhli zrušení napadeného usnesení.
[10] Žalovaná ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že se po stránce skutkové i právní
plně ztotožňuje se závěry usnesení městského soudu. Ani v podané kasační stížnosti totiž spolek
HABEAS CORPUS nedokládá, jaká jeho konkrétní práva měla být tvrzeným nezákonným
postupem správního orgánu zasažena, jelikož pouze poukazuje na znění svých stanov a na hájení
zájmů, které přesahují vlastní zájmy žalobkyně v projednávané věci. Z těchto důvodů žalovaná
navrhla kasační stížnost zamítnout.
III. Posouzení kasační stížnosti
[11] Usnesení o tom, že určitá osoba není osobou zúčastněnou na řízení, není rozhodnutím, které
upravuje pouze vedení řízení, neboť jeho právní účinky mají pro takovou osobu závažný význam
zejména v oblasti ochrany jejích práv v řízení; kasační stížnost proti takovému usnesení je proto
přípustná a není spojena s poplatkovou povinností, k jejímuž splnění proto Nejvyšší správní soud
v dané věci stěžovatele nevyzýval (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2005,
č. j. 7 As 43/2005 - 53, č. 710/2005 Sb. NSS, a ze dne 16. 12. 2015, č. j. 2 As 262/2015 - 18).
Kasační stížnost žalobkyně proti napadenému usnesení je však nutné považovat za nepřípustnou,
neboť usnesení o tom, že jiné právnické osobě nenáleží postavení osoby zúčastněné na řízení, se
evidentně nemůže nikterak dotýkat její právní sféry, nýbrž jen zájmů spolku HABEAS CORPUS.
Proto Nejvyšší správní soud podle §46 odst. 1 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. kasační stížnost
žalobkyně proti napadenému usnesení městského soudu odmítl jako podanou osobou k tomu
zjevně neoprávněnou.
[12] Ke kasační stížnosti spolku HABEAS CORPUS však Nejvyšší správní soud přezkoumal
usnesení městského soudu v souladu s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., podle nichž byl vázán rozsahem
a důvody, jež tento stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti. Přitom neshledal vady uvedené v §109
odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Kasační stížnost lze podřadit
pod ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s., podle nichž kasační stížnost lze podat
pouze z důvodu tvrzené
a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení,
d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě
řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
[13] Zásadní otázkou napadeného usnesení i kasační stížnosti je to, zda spolek HABEAS
CORPUS splňuje podmínky nutné k tomu, aby mu bylo přiznáno postavení osoby
zúčastněné na řízení. Městský soud správně uvedl, že tyto podmínky stanoví §34 odst. 1 s. ř. s.,
a to tak, že osobami zúčastněnými na řízení jsou osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech
vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny
jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily,
že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat. Institut osoby zúčastněné na řízení
lze přitom použít i v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem
či donucením správního orgánu (srov. kupř. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního
soudu ze dne 5. 12. 2017, č. j. 1 Afs 58/2017 - 42, č. 3686/2018 Sb. NSS).
[14] Aby si tedy spolek HABEAS CORPUS mohl nárokovat postavení osoby zúčastněné
na řízení, musel by se ho předmět řízení týkat takovým způsobem, že by v důsledku rozhodnutí
soudu mohl být přímo dotčen na svých veřejných subjektivních právech. Jak však správně uvedl
městský soud, tak tomu v případě spolku HABEAS CORPUS není.
[15] Argumentace spolku HABEAS CORPUS, z níž dovozuje své postavení osoby zúčastněné
na řízení, se totiž zcela míjí s tím, jaké důvody mohou toto postavení založit. Skutečnost,
že spolek je s předmětem řízení detailně obeznámen a již delší dobu pomáhá žalobkyni
v jejím sporu se žalovanou, totiž nijak nevypovídá o tom, že by se věc týkala jeho vlastních práv.
Takovýto vztah osoby k předmětu řízení je naopak typický spíše pro zástupce žalobce, nikoliv
pro osobu zúčastněnou na řízení. Přiznání tohoto postavení má zajistit především to, aby osoby
zúčastněné na řízení mohly uplatňovat svá vlastní práva, a to i proti vůli žalobce,
byť se samozřejmě často jejich zájem na výsledku řízení bude shodovat.
[16] Správní soudnictví je v České republice postaveno na zásadě vyjádřené v §2 s. ř. s., podle
níž soudy poskytují ochranu právě jen veřejným subjektivním právům fyzických a právnických
osob. Z této zásady vyplývá i omezení účastenství v řízení (i postavení osoby zúčastněné
na řízení) pouze na osoby, které byly postupem orgánů veřejné moci dotčeny na svých vlastních
veřejných subjektivních právech. Spolkem naznačovaný argument přesahu vlastních zájmů
(a tedy jakéhosi práva na účast v řízení ve veřejném zájmu) se tedy rovněž zcela míjí s koncepcí
správního soudnictví v České republice. Skutečnost, že v podobné situaci jako žalobkyně
se v důsledku obecné platnosti předmětné vyhlášky může octnout větší množství blíže
neurčených osob, nemůže v žádném případě založit spolku HABEAS CORPUS postavení
osoby zúčastněné na řízení, a to bez ohledu na obsah jeho stanov či předmět činnosti.
Jak totiž bylo již opakovaně uvedeno, postavení osoby zúčastněné na řízení náleží pouze osobám,
které jsou přímo dotčeny na vlastních právech, nikoliv osobám, které si vytyčily jako svůj
cíl ochranu práv jiných osob.
[17] Nedůvodný je i argument nezákonností vyhlášky či jejím rozporem s právem Evropské unie.
I pokud by totiž tento názor spolku HABEAS CORPUS byl správný, nemohlo by mu to založit
postavení osoby zúčastněné na řízení. Soudní řízení správní totiž neslouží k abstraktnímu
přezkumu právních předpisů. Správní soudy jsou oprávněny u vyhlášek posuzovat zákonnost,
ústavnost či soulad s právem Evropské unie pouze ve vztahu ke konkrétnímu předmětu řízení
a konkrétnímu právu, do nějž mělo být v důsledku aplikace tohoto předpisu zasaženo. Přezkumu
(části) podzákonného právního předpisu se u správního soudu tedy může domoci pouze osoba,
která je aplikací tohoto předpisu v konkrétní věci dotčena na svých právech. Neplatí
tedy, jak chybně dovozuje spolek HABEAS CORPUS, že námitku nezákonnosti vyhlášky
může vznést kdokoliv v podstatě v jakémkoliv řízení vedeném mezi jinými osobami, či dokonce,
že by mu vznesení této námitky v daném řízení zakládalo postavení osoby zúčastněné na řízení.
[18] Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani tvrzení spolku HABEAS CORPUS,
že měl v úmyslu dovézt do České republiky nějaké potravinové doplňky a že by se na něj
vyhláška mohla také vztahovat. Je tomu tak jednak proto, že ani toto tvrzení nedokládá,
že by tato vyhláška do jeho práv nějak zasáhla. Naopak, i z tohoto tvrzení je zjevné, že se spolek
domáhá pouze abstraktního přezkumu vyhlášky bez souvislosti s její konkrétní aplikací.
Především však toto tvrzení spolku HABEAS CORPUS nemá žádnou souvislost s předmětem
tohoto řízení, jímž je tvrzený nezákonný zásah, jehož se vůči žalobkyni měla dopustit žalovaná
tím, že u ní nezákonně prováděla kontrolu.
[19] Městskému soudu i žalované je tedy nutno dát zapravdu v tom, že žádné z tvrzení spolku
HABEAS CORPUS nesvědčí o tom, že by v jeho případě byl dán takový vztah k projednávané
věci, který by opodstatňoval přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení. Naopak z těchto
tvrzení je zřejmé, že spolek vystupuje v postavení subjektu zaměřujícího se na podporu třetích
osob ve správních a soudních řízeních a že nevyvíjí žádnou vlastní činnost, která by souvisela
s předmětem tohoto řízení. Za těchto okolností je zjevné, že mu nenáleží postavení osoby
zúčastněné na řízení.
[20] Nelze přitom přijmout ani argument, že městský soud se spolkem jednal jako s osobou
zúčastněnou na řízení a toto postavení mu následně bez řádného zdůvodnění odebral,
aniž by jej vyzval k doplnění tvrzení. Skutečnost, že městský soud tomuto spolku zaslal
k vyjádření některá podání účastníků, totiž nelze ztotožňovat s přiznáním postavení osoby
zúčastněné na řízení. Postup podle §34 s. ř. s. je totiž koncipován tak, že pozitivní rozhodnutí
o postavení osoby zúčastněné na řízení se nevydává. Soud tedy o nepřiznání takového postavení
může rozhodnout během žalobního řízení v případném usnesení vydaném podle §34 odst. 4
s. ř. s., jako tomu bylo v dané věci. Teprve tímto usnesením soud přitom komplexně hodnotí
vztah dotyčné osoby k předmětu řízení.
[21] Nejvyšší správní soud se neztotožnil ani s námitkou, podle níž bylo povinností městského
soudu před vydáním napadeného usnesení vyzvat spolek HABEAS CORPUS k odstranění vad
podání podle §37 odst. 5 s. ř. s., a umožnit mu tak doplnit svoji argumentaci ohledně důvodů,
jež by zakládaly jeho postavení osoby zúčastněné na řízení. V projednávané věci totiž důvodem
pro nepřiznání postavení osoby zúčastněné na řízení spolku HABEAS CORPUS nebylo
to, že by nedostatečně sdělil soudu důvody, z nichž toto své postavení dovozuje. Naopak, spolek
soudu zaslal obsáhlé podání, jež tyto tvrzené důvody shrnovalo. Po jejich věcném posouzení
však městský soud dospěl k správnému závěru, že vztah spolku HABEAS CORPUS k předmětu
žalobního řízení neodpovídá postavení osoby zúčastněné na řízení. Tento závěr
tak není důsledkem absence důvodů, které spolek HABEAS CORPUS považoval za relevantní
pro přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení, nýbrž jejich řádného posouzení.
[22] Uvedenou právní otázku tak posoudil městský soud správně a své závěry náležitě odůvodnil.
Usnesení městského soudu je zákonné a přezkoumatelné, takže nebyly naplněny důvody kasační
stížnosti uvedené v §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s.
IV. Závěr a náklady řízení
[23] S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost žalobkyně je podaná osobou k tomu zjevně neoprávněnou, a proto ji podle
§46 odst. 1 písm. c) a §120 s. ř. s. odmítl. Kasační stížnost spolku HABEAS CORPUS podle
§110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl, neboť ji neshledal důvodnou. Současně podle §60 odst. 1
věty první, odst. 3 věty první a §120 s. ř. s. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost žalobkyně byla odmítnuta, spolek
HABEAS CORPUS v tomto řízení neměl úspěch a žalované v něm nevznikly žádné náklady
přesahující rámec její běžné úřední činnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. srpna 2022
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu