ECLI:CZ:NSS:2019:4.AS.402.2018:11
sp. zn. 4 As 402/2018 - 11
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované:
Vězeňská služba České republiky, Věznice Plzeň, se sídlem Klatovská třída 202, Plzeň, o
žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 12. 2018, č. j. 57 A 151/2018 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u krajského soudu domáhal ochrany proti nečinnosti
žalované spočívající v nerozhodnutí o jeho žádosti ze dne 20. 6. 2018 o poskytnutí informací dle
zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Žalobce současně požádal,
aby soud nařídil předběžné opatření podle §38 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), konkrétně, aby nařídil žalované zdržet se všech dehonestujících
a diskriminačních výroků při výkonu své funkce, které snižují důstojnost žalobce, a to dnem
vyhlášení tohoto předběžného opatření. Krajský soud v záhlaví specifikovaným usnesením návrh
žalobce na vydání předběžného opatření zamítl.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností,
ve které navrhl, aby Nejvyšší správní soud toto usnesení zrušil a věc vrátit krajskému soudu
k dalšímu řízení.
[3] Podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje
proti rozhodnutí, jež je podle své povahy dočasné. Typově se bude jednat o rozhodnutí učiněná
soudem v průběhu řízení, jejichž účelem je pouze prozatímně upravit poměry účastníků řízení.
Dle dikce §38 odst. 1 s. ř. s. je takovým procesním institutem i předběžné opatření.
[4] Rozhodnutí o předběžném opatření slouží k zatímní (tj. přechodné) úpravě poměrů
účastníků do doby, než se tyto poměry změní nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci
samé. Předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se rozhodnutí soudu, jímž se řízení končí,
stalo vykonatelným (§38 odst. 4 s. ř. s.). Z uvedených citací ustanovení soudního řádu správního
je zjevné, že předběžné opatření v žádném případě nemůže působit déle, než do nabytí právní
moci meritorního rozhodnutí, případně do okamžiku pravomocného zastavení řízení
na základě usnesení soudu. Dočasná povaha usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření
ve věci je tedy nepochybná. Tento právní závěr Nejvyšší správní soud zastává konzistentně
ve své judikatuře (viz rozsudky ze dne 16. 5. 2018, č. j. 1 As 94/2018 - 28, ze dne 6. 3. 2014,
č. j. 10 As 4/2014 - 19, a ze dne 21. 12. 2007, č. j. 4 Ads 52/2007 - 145).
[5] Jelikož rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím dočasným, nemohl se Nejvyšší
správní soud kasační stížností stěžovatele proti napadenému usnesení meritorně zabývat, a musel
ji pro nepřípustnost odmítnout podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.
[6] Pro úplnost soud dodává, že v souladu se zásadou hospodárnosti řízení neřešil splnění
poplatkové povinnosti ani povinné zastoupení stěžovatele. Nepřípustnost kasační stížnosti proti
napadenému usnesení je zřejmá z textu zákona a jednoznačné prejudikatury, takže by se jednalo
o bezúčelný a zcela neefektivní postup (k obdobnému postupu srov. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 11. 6. 2014, č. j. 3 As 109/2014 - 10; přiměřeně i usnesení Ústavního
soudu ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. II. ÚS 4256/12, nebo ze dne 14. 11. 2012,
sp. zn. III. ÚS 4255/12).
[7] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 větou první za použití §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2019
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu