ECLI:CZ:NS:2008:4.ND.19.2008.1
sp. zn. 4 Nd 19/2008
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Danuše Novotné ve věci žalobkyně JUDr. S. P., proti žalované České televizi, za účasti JUDr. Š. W., jako vedlejší účastnice na straně žalované, o žalobě na ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 36 C 20/99 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 280/2007 (dříve 1 Co 85/2003), podle ustanovení §16 odst. 1 o.s.ř. takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 280/2007.
Odůvodnění:
Ve výše uvedené věci projednávané u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 280/2007 (dříve 1 Co 85/2003) vznesla JUDr. Š. W. jako vedlejší účastnice na straně žalované podáním ze dne 8. 1. 2008 námitku podjatosti ve vztahu k soudkyním Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmile Říhové a JUDr. Naděždě Žákové, s odůvodněním, že z přípisu Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2007, sp. zn. Si 8/2007 (č. l. 357 spisu), vyplývá, že obě jmenované soudkyně se osobně znají se žalobkyní JUDr. P., neboť jsou to bývalé kolegyně, které působily několik let na Městském soudu v Praze. Dále je dle názoru vedlejší účastnice JUDr. Š. W. dána důvodná obava, že rozhodující soudkyně JUDr. Zdenka Ferešová, JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková mohly být před rokem 1989 v KSČ. JUDr. Š. W. proto žádá o informaci, zda tomu tak bylo, event. v jakém období a funkci, protože se domnívá, že požadovaná informace má přímou souvislost s předmětem sporu na ochranu osobnosti a že členství jmenovaných soudkyň v KSČ by znamenalo jejich vyloučení z projednávání sporu pro poměr k věci. Podstatou příslušného sporu na ochranu osobnosti totiž bylo, zda žalobkyně JUDr. S. P. soudila před rokem 1989 politické procesy, ve kterých došlo k porušení tehdy platného zákona. V podrobnostech odkazuje vedlejší účastnice na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. 23/05, kterým byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 9. 2004, sp. zn. 1 Co 85/2003, jako soudu odvolacího v projednávané věci, a to z důvodu, že jím bylo porušeno základní právo stěžovatelky, garantované čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Vrchní soud v Praze předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Naděždy Žákové se sdělením, že podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze je k projednávání a rozhodnutí předmětné věci příslušný senát 1 Co, jehož členkami jsou JUDr. Zdenka Ferešová, JUDr. Ludmila Říhová, JUDr. Naděžda Žáková a Mgr. Dagmar Javůrková. Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření JUDr. Zdenky Ferešové, JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Naděždy Žákové. Jmenované soudkyně se ve svých vyjádřeních shodují, že k účastníkům řízení, tedy ani k žalobkyni JUDr. S. P., nemají žádný vztah, na výsledku řízení nemají žádný zájem a s žalobkyní nebyly a nejsou v žádném osobním ani pracovním kontaktu.
Podle §14 odst. 1 o.s.ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§16 odst. 1 věta první o.s.ř.). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. §116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.
Jak vyplývá z vyjádření jmenovaných soudců, JUDr. Říhová byla soudkyní Městského soudu v Praze v letech 1978 až 1984, JUDr. Žáková v letech 1993 až 1995 a JUDr. Ferešová soudkyní Městského soudu v Praze nebyla vůbec. Žádná z uvedených soudkyň nepřišla dle jejich vyjádření se žalobkyní do osobního kontaktu.
Nejvyšší soud České republiky dále k věci poznamenává, že vedlejší účastnice na straně žalované JUDr. Š. W. vznesla v projednávané věci námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, mj. i JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Naděždy Žákové, již podáním ze dne 18. 10. 2003 (č. l. 255 – 258 spisu), o které rozhodl Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 26 Nd 211/2003 (č. l. 262 – 264 spisu), tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ferešová, JUDr. Říhová, JUDr. Žáková, Mgr. Javůrková, JUDr. Macek a Mgr. Kudějová nebyli vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 1 Co 85/2003.
Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky dospěl k totožnému závěru, který uvedl již v usnesení ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. 26 Nd 211/2003, neboť vedlejší účastnice neuvádí žádné nové konkrétní skutečnosti (srov. §15a odst. 3 o.s.ř.), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudkyň a není tedy důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují. Pokud se týká politické angažovanosti shora jmenovaných soudkyň, o této okolnosti bude pojednáno dále.
Poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, který může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. Musí se ale jednat vždy o okolnosti, které zakládají důvodné pochybnosti, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout. Vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů vyloučení podle ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř., jestliže by tyto důvody spočívaly pouze v tom, že se soudci navzájem znají, protože jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu. Skutečnost, že žalobkyně byla sama soudkyní a mohla tedy ve své praxi s některou z těchto soudkyň přijít do pracovního kontaktu, není tedy důvodem pro jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Pouhý běžný kolegiální vztah mezi soudci spočívající v tom, že se navzájem znají, že pracovali či pracují u téhož soudu nebo že přezkoumávají navzájem svá rozhodnutí nezakládá poměr předpokládaný ustanovením §14 odst. 1 o.s.ř.
V daném případě tedy nebyly shledány skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).
Vedlejší účastnice dále požaduje sdělení informace o politické angažovanosti soudkyň JUDr. Zdenky Ferešové, JUDr. Ludmily Říhové a JUDr. Naděždy Žákové před rokem 1989, která má údajně přímou souvislost s předmětem sporu na ochranu osobnosti, kde vedlejší účastnice odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky, sp. zn. IV. 23/05. K tomu Nejvyšší soud České republiky uvádí, že citovaný nález Ústavního soudu České republiky, sp. zn. IV. 23/05, se otázkou politické angažovanosti jmenovaných soudkyň nezabývá a i z hlediska rozhodování Nejvyššího soud České republiky o námitce podjatosti jmenovaných soudkyň je politická angažovanost soudců před rokem 1989 právně irelevantní. Nejvyšší soud České republiky poukazuje na skutečnost, že i z dnes účinného ustanovení §60 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, které stanovuje předpoklady pro výkon funkce soudce a přísedícího, nevyplývá žádné omezení pro členy politické strany či hnutí. Členství v politické straně nelze samo o sobě považovat za důvod k vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci.
Rozhodnutí o vyloučení soudce podle §14 o.s.ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 o.s.ř., rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle §16 odst. 1 o.s.ř. tak, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová a JUDr. Naděžda Žáková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. února 2008
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal