ECLI:CZ:US:2023:4.US.2183.23.1
sp. zn. IV. ÚS 2183/23
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. května 2023 č. j. 70 Co 39/2023-278, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí
1. Ústavní soud obdržel dne 14. 8. 2023 ústavní stížnost stěžovatele proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí.
2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ústavní soud zjistil, že podání stěžovatele trpí vadami. Podání nesplňuje obsahové náležitosti podle §34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť neobsahuje konkrétní důvody, pro něž se stěžovatel domáhá zrušení napadených rozhodnutí. Podle uvedeného ustanovení je třeba pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti, popř. označit důkazy, jichž se stěžovatel dovolává. Tedy předestřít konkrétní argumentaci, v čem stěžovatel spatřuje zásah do ústavně zaručených práv či svobod. Stěžovatel podal tzv. blanketní ústavní stížnost, která je považována za vadné podání (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2020 sp. zn. I. ÚS 918/20 či ze dne 27. 1. 2021 sp. zn. I. ÚS 3012/20, bod 4; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle §41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, se vůči stěžovateli vyvozují nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. Lze-li však vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli vědomí o náležitostech kvalifikovaného podání, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení jako postup neefektivní a přehnaně formalistický.
5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatel se na něj opakovaně obrací s blanketními, a tedy vadnými ústavními stížnostmi. Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně náležitě upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatel byl poučen o těchto náležitostech ústavní stížnosti např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1810/18, III. ÚS 532/20 či IV. ÚS 3497/20. Navzdory uvedenému, a přestože je sám advokátem - právním profesionálem, nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli o nich byl Ústavním soudem mnohokrát poučen.
6. Proto Ústavní soud za přiměřeného použití §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako v mnoha dalších věcech stěžovatele (srov. např. usnesení ze dne 6. 12. 2021 sp. zn. I. ÚS 3000/21, ze dne 8. 12. 2021 sp. zn. IV. ÚS 3180/21, ze dne 22. 11. 2022 sp. zn. II. ÚS 3099/22, ze dne 5. 12. 2022 sp. zn. IV. ÚS 3288/22, ze dne 6. 1. 2023 sp. zn. IV. ÚS 3507/22, ze dne 18. 1. 2023 sp. zn. I. ÚS 98/23 a mnoho dalších).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. srpna 2023
Veronika Křesťanová v. r.
soudkyně zpravodajka