ECLI:CZ:US:2000:4.US.248.2000
sp. zn. IV. ÚS 248/2000
Usnesení
IV. ÚS 248/2000
Ústavní soud rozhodl dne 20. června 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti A., spol. s r. o., zastoupené JUDr. R. O., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 2000, čj. 10 Ca 339/99-23, rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích ze dne 3. 9. 1999, čj. O-34/99/240, a rozhodnutí Katastrálního úřadu v Táboře ze dne 26. 7. 1999, čj. 178 OR-85/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím orgánů veřejné moci stěžovatelka tvrdí, že se jimi cítí dotčena ve svých právech ústavně zaručených v čl. 11, čl. 37 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť Katastrální úřad v Táboře zamítl její návrh, aby postupem podle §8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), tj. formou opravy chyby znovu obnovil zápis věcného břemene původně zapsaného pro k. ú. Ř. ve prospěch parcely KN č. 414/4, Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích jejímu nesouhlasu s neprovedením opravy nevyhověl a Krajský soud v Českých Budějovicích její žalobu podanou podle hlavy druhé části páté o. s. ř. zamítl. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že ve prospěch pozemku, jehož je vlastníkem, bylo zřízeno právo věcného břemene, které bylo posléze na základě rozhodnutí Okresního soudu v Táboře vymazáno. Stěžovatelka však nebyla účastníkem ani soudního ani správního řízení a o výmazu práva se dověděla od třetí osoby. Navíc zjistila, že předmětné soudní rozhodnutí nebylo podle jejího názoru listinou způsobilou k záznamu, neboť neobsahovalo údaje identifikující příslušnou pozemkovou parcelu a skutečnost, že katastrální úřad výmaz provedl, neboť dovodil spojitost předmětného rozhodnutí s jiným rozhodnutím Okresního soudu v Táboře, ze kterého tyto údaje zřejmé byly, považuje za nesprávný postup, když navíc jeden z údajů, parcelní číslo, byl uveden chybně. Stěžovatelka proto žádala, aby Katastrální úřad v Táboře svůj postup napravil formou opravy, což však nebylo akceptováno. Krajský soud v Českých Budějovicích stěžovatelčiny námitky nevzal v úvahu a ve svém rozhodnutí je pominul. Z tohoto postupu stěžovatelka vyvozuje porušení principu rovnosti, neboť vyhotoví-li listinu s chybami soud, katastrální úřad ji zapíše, pokud ji vyhotoví občan či organizace, pak katastrální úřad setrvává na maličkostech a vklady či záznamy odmítá. Ze všech výše uvedených důvodů má stěžovatelka za to, že byla dotčena ve svém právu na spravedlivý proces a vlastnickém právu, a proto žádá Ústavní soud, aby ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušil.
Ze spisů Katastrálního úřadu v Táboře a Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích, vedených k napadeným rozhodnutím, jakož i ze spisu sp. zn. 10 Ca 339/99 Krajského soudu v Českých Budějovicích, Ústavní soud zjistil, že stěžovatelce jako vlastníku pozemkové parcely p. č. 414/4 v k. ú. Ř. svědčilo právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy po komunikaci a užívání přípojek vody, kanalizace a kabelu nízkého napětí na pozemku p. č. 415/5 v tomtéž k. ú. Na majetek vlastníka břemenem zatíženého pozemku byl veden výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti a poté, co nemovitost označenou v usnesení soudu nesprávným údajem o parcelním čísle, získal udělením příklepu vydražitel (usnesení ze dne 14. 10. 1998 ve znění opravného usnesení ze dne 8. 6. 1999), Okresní soud v Táboře rozhodl o rozdělení podstaty, o zrušení věcného břemene a o náhradě oprávněnému z věcného břemene (usnesení ze dne 25. 11. 1998). Na základě těchto rozhodnutí nesoucích stejnou spisovou značku, E 726/96, doručených Katastrálnímu úřadu v Táboře ve stejný den, katastrální úřad provedl v příslušném LV zápis změny vlastníka, maje za to, že v označení parcely je zřejmá přepisová chyba, a na základě druhého usnesení provedl výmaz věcného břemene. Usnesení ze dne 25. 11. 1998 sice identifikační údaje parcely postrádalo, nicméně katastrální úřad usoudil, že obě usnesení s ohledem na stejnou spisovou značku spolu souvisí, že se tedy jedná o rozhodnutí v téže věci. Poté, co se stěžovatelka dověděla o výmazu věcného břemene, požádala katastrální úřad o opravu údajů v katastru nemovitostí. Katastrální úřad v Táboře jejímu návrhu nevyhověl s odvoláním na ustanovení §5 odst. 7 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
Stěžovatelčině nesouhlasu s neprovedením opravy Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích nevyhověl a ústavní stížností napadeným rozhodnutím potvrdil, že údaje katastru nemovitostí zapsané na dotčeném LV zůstanou bez zápisu věcného břemene. K ostatním námitkám uvedl, že katastrální úřad stěžovatelku ve smyslu §37 odst. 4 vyhl. č. 190/1996 Sb. neinformoval, neboť se domníval, že je o situaci uvědomena Okresním soudem v Táboře.
Krajský soud v Českých Budějovicích neshledal postup správních orgánů nezákonným, neboť v době jejich rozhodování byl výmaz věcného břemene proveden na základě již opravené listiny. Krajský soud poukázal na to, že výmaz realizovaný formou záznamu nemá za následek vznik, změnu nebo zánik vlastnického či jiného věcného práva, že záznam má účinky deklaratorní, zapisují se jím práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla nezávisle na provedení záznamu, a že pro jejich existenci není rozhodné, zda jsou zapsána do katastru či nikoliv. V souvislosti s nerealizovanou opravou správní soud poukázal na ustanovení §5 odst. 7 katastrálního zákona, podle kterého právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. Pokud by v daném případě katastrální úřad vyhověl návrhu stěžovatele, změnil by právní vztahy, jak byly upraveny pravomocnými rozhodnutími soudu, což by bylo s citovaným ustanovením v rozporu.
Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a poté rozhodl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podle ustanovení §7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, "práva uvedená v §1 odst. 1 (mimo jiné právo odpovídající věcnému břemeni), která vznikla, změnila se nebo zanikla rozhodnutím státního orgánu .... se zapisují záznamem údajů na základě listin vyhotovených státními orgány ... do katastru". Podle §14 odst. 2 citovaného zákona záznamy jsou úkony katastrálního úřadu, které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva. V daném případě právo věcného břemene bylo zrušeno usnesením Okresního soudu v Táboře ze dne 25. 11. 1998, čj. E 726/96-129, jež stěžovatelka, jak Ústavní soud zjistil z vlastní evidence, napadla samostatnou ústavní stížností evidovanou pod sp. zn. II.ÚS 379/99, o které dosud nebylo rozhodnuto. Postup Katastrálního úřadu v Táboře, který na základě této listiny dovodil souvislost s předešlým usnesením téhož soudu, téže spisové značky a týchž účastníků řízení, a právo věcného břemene vymazal, shledal správní soud zákonným, přičemž Ústavní soud na jeho rozhodnutí neshledal nic, co by odůvodňovalo jeho zásah. Tento závěr je umocněn i skutečností, že provedení záznamu v katastru nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik vlastnických či jiných věcných práv k nemovitostem, a proto i domáhání se ústavně právní ochrany způsobem, jakým to činí stěžovatelka, je zjevně neopodstatněné.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 20. června 2000
JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu