ECLI:CZ:US:2018:4.US.3151.18.1
sp. zn. IV. ÚS 3151/18
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Stanislava Mojžíška, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2018 č. j. 27 Cdo 5665/2017-383, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 9. 2018, se navrhovatel (dále rovněž "dovolatel") domáhá zrušení výše označeného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2018, kterým bylo zastaveno dovolací řízení v právní věci žalobkyně Aleny Mojžíškové proti žalovanému Zemědělskému družstvu Dubicko, IČ:00150096, v řízení o neplatnost výpovědi, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 27. 3. 2009 č. j. 12 Co 66/2009-17 a o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 7. 2017 č. j. 1 Co 38/2017-316.
Navrhovatel nesouhlasí se zastavením dovolacího řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku a Ústavní soud současně žádá, aby mu ustanovil právního zástupce z řad advokátů, který by byl nejblíže jeho bydlišti.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Předmětný návrh trpí formálními vadami. Navrhovatel především není zastoupen advokátem (§30 odst. 1, §31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).
Úřední činností soudu bylo zjištěno, že v mnoha dalších ústavních stížnostech, které navrhovatel k Ústavnímu soudu podal, volí stejný postup, kterým opakovaně ignoruje povinné zastoupení advokátem a jiné formální náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2365/17, III. ÚS 2788/16, IV. ÚS 1324/16 nebo III. ÚS 1298/16).
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě, která mu k tomu byla určena. Ústavní soud však zároveň konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v mnoha předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jeví jako postup neefektivní a formalistický.
Navrhovateli byl již v předchozích řízeních rovněž poučen o tom, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje Ústavnímu soudu ustanovit advokáta navrhovateli z úřední moci, ale s žádostí o zprostředkování bezplatné právní pomoci a určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem je nutné se obracet přímo na Českou advokátní komoru v Praze, pobočka v Brně, nám. Svobody 84/15.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh navrhovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. října 2018
Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj