ECLI:CZ:US:2003:4.US.364.03
sp. zn. IV. ÚS 364/03
Usnesení
IV. ÚS 364/03
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti společnosti B. servis Z. zastoupeného Mgr. J. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, čj. 51 Co 381/2002-146, ze dne 13. 3. 2003, a rozsudku Okresního soudu v Šumperku, čj. 7 C 149/99-117, ze dne 8. 7. 2002, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se, s odvoláním na porušení ústavně zaručených práv, chráněných čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, kterými byl zavázán k úhradě částky 69 925,30 Kč s příslušenstvím. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že proti napadeným rozhodnutím podal též dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Tato skutečnost je potvrzena i obsahem připojeného spisu Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. 7 C 149/99, kde je dovolání stěžovatele na čl. 153 a násl. založeno spolu s plnou mocí, a k výzvě soudu je doplněno tiskopisem s vylepenými kolkovými známkami.
Plénum Ústavního soudu, s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva, vyslovený v rozhodnutí ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Běh zákonné šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti dle ust. §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.
Uvedené závěry Ústavního soudu byly (§2 odst. 1 písm. b) zák. č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv) publikovány ve formě sdělení pod č. 32/ 2003 Sb.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je tedy třeba uvedený závěr aplikovat i na projednávanou věc, a ústavní stížnost proto byla dle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. srpna 2003
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj