ECLI:CZ:US:2003:4.US.365.03
sp. zn. IV. ÚS 365/03
Usnesení
IV. ÚS 365/03
Ústavní soud rozhodl dne 22. září 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti J. M., proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 5. 2003 čj. 35 Co 268/2003-57 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností napadl nezastoupený stěžovatel shora uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem.
Z příloh stěžovatelem předložených a ze sdělení Okresního soudu v Liberci Ústavním soudem vyžádaného zjistil Ústavní soud následující stav věci:
Ve věci žalobce Československé obchodní banky, a. s., byl proti stěžovateli (v řízení před obecným soudem žalovanému) vydán Okresním soudem v Liberci 24. 9. 2001 platební rozkaz ukládající žalovanému zaplatit žalobci 12 871,36 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Stěžovatel podal v zákonné lhůtě proti platebnímu rozkazu odpor, takže platební rozkaz nenabyl právní moci. Okresní soud poté vyzval žalobce k doplnění žaloby usnesením z 19. 8. 2002, stanoviv lhůtu, ve které mělo být doplnění provedeno. Žalobce lhůtu nedodržel, žalobu nedoplnil a soud prvého stupně proto žalobu odmítl. V běžící lhůtě pro odvolání do odmítavého usnesení soudu prvého stupně žalobce podal odvolání a současně podanou žalobu doplnil ve smyslu výzvy soudu. Proto cestou autoremedury soud prvého stupně zrušil podle §210a o. s. ř. své usnesení o odmítnutí žaloby. Proti tomuto usnesení se odvolal žalovaný: domáhal se toho, aby krajský soud změnil napadené usnesení tak, že původní usnesení o odmítnutí žaloby nebude rušeno. Odvolací soud opravnému prostředku žalovaného, nyní stěžovatele, nevyhověl a právě proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu ústavní stížnost směřuje. V současné době je řízení o žalobě v běhu, bylo rozhodnuto dosud nepravomocným rozsudkem soudu prvého stupně.
Ústavní stížnost je zcela neopodstatněná a Ústavní soud ji musel odmítnout podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.
Stěžovatel se mýlí, má-li za to, že okresní soud nesměl zrušit své rozhodnutí o odmítnutí žaloby a stejně tak se mýlí v úvaze, že okresní soud nebyl oprávněn prodloužit lhůtu pro odstranění vad žaloby, a to dokonce i když tato lhůta marně uplynula. Naprosto jasným ustanovením občanského soudního řádu, která na tuto věc dopadají, odpovídá i zcela jasná a konstantní judikatura obecných soudů. Ústavní soud nemá důvodu jakkoli ji nerespektovat a neshledává na dosavadním postupu odvolacího soudu i soudu prvého stupně nic protiústavního. Je věcí dalšího řízení, jak se obecné soudy vypořádají s procesní obranou žalovaného, včetně jím namítaného promlčení žalované pohledávky.
Poněvadž Ústavní soud shledal podanou ústavní stížnost za zcela neopodstatněnou, nepovažoval za nezbytné vyžadovat odstranění jejích formálních vad, včetně např. vady spočívající v absenci povinného zastoupení stěžovatele advokátem.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 22. září 2003
JUDr. Pavel Varvařovský
předseda senátu