ECLI:CZ:US:2016:4.US.696.16.1
sp. zn. IV. ÚS 696/16
Usnesení
Ústavní soud rozhodl o návrhu Aleny Houžvičkové, Ing. Jaromíra Houžvičky a Jana Houžvičky, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2015 č. j. 3Afs 174/2015-32 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2015 č. j. 31 Af 30/2013-164, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 1. 3. 2016 se navrhovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí.
Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelé podali ústavní stížnost v rozporu s §30 odst. 1 a §31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Navrhovatelé přitom byli v souvislosti s jejich předchozími podáními Ústavnímu soudu již mnohokrát vyzýváni k odstranění vad podání s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení zastoupeni advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad podání.
Ústavní soud v jiných věcech navrhovatelů rovněž opakovaně uvedl, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (např. sp. zn. IV. ÚS 109/14, I. ÚS 2790/14, II. ÚS 3270/14, I. ÚS 3557/13, IV. ÚS 1836/10, III. ÚS 2371/10, IV. ÚS 29/08, IV. ÚS 3408/14, IV. ÚS 296/16 a další).
Za dané situace, kdy se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým, Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. března 2016
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj