ECLI:CZ:US:2009:4.US.697.09.1
sp. zn. IV. ÚS 697/09
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci stěžovatelky DT COMPACT, s. r. o., Havlíčkova 129/15, Brno, právně zastoupené advokátem JUDr. Vladimírem Muzikářem, Havlíčkova 13, Brno, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 2. 2009 č. j. 7 C 275/2008-19, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 25. 3. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše citovaného rozsudku obecného soudu.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Žalobou ze dne 5. 6. 2008 se stěžovatelka domáhala po vedlejším účastníkovi zaplacení částky 1.015,- Kč s příslušenstvím. Soud ustanovil vedlejšímu účastníkovi neznámého pobytu opatrovníka a žalobu zamítl pro nedostatek aktivní legitimace. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem obecného soudu, že podmínkou účinnosti postoupení pohledávky je oznámení tohoto úkonu dlužníkovi. Stěžovatelka ve svých úvahách vychází z názoru, že dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plnění postupiteli. Změna na straně oprávněného subjektu nastává již uzavřením smlouvy o postoupení a není jakkoli vázáno na souhlas či vědomí dlužníka. Pro posouzení aktivní legitimace k podání žalobního návrhu je dle názoru stěžovatelky rozhodné, kdo je vlastníkem pohledávky.
III.
Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí orgánů státní moci z pohledu tvrzeného porušení ústavně zaručených práv a konstatuje, že zásah do základních práv stěžovatelky neshledal.
Stěžovatelka ve svém návrhu polemizuje především o podmínkách účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky. Na tomto místě je však třeba odkázat na ustálenou judikaturu, dle níž Ústavnímu soudu výklad tzv. jednoduchého práva v zásadě nenáleží, a to ani za situace, že by se s uplatněným výkladem neztotožňoval. Ústavní soud by byl příslušný zasáhnout teprve v případě, že by se orgány státní moci výkladem zákona dopustily excesu zasahujícího do základních práv a svobod stěžovatelky.
V projednávaném případě nelze přehlédnout tu skutečnost, že postoupení pohledávky se týká částky 1 015,-Kč, kterou lze označit za zcela bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (např. rozhodnutí ve věcech sp. zn. III. ÚS 602/05, III. ÚS 748/07, I. ÚS 931/08 a mnoho dalších) dal přitom v minulosti již najevo, že v takových případech - s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž však napadené rozhodnutí považovat nelze - je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomností účastníků dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. dubna 2009
Vlasta Formánková
předsedkyně senátu