ECLI:CZ:NSS:2013:5.ANS.4.2013:26
sp. zn. 5 Ans 4/2013 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky
Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobců:
a) Ing. J. H. a b) A. H., proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, sídlem
Pivovarské nám. 1245, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 3. 2013, č. j. 30 A 62/2011 - 26, o návrzích žalobců
na vyslovení neúčinnosti doručení, o žádostech o osvobození od soudních poplatků a návrzích
na ustanovení zástupce,
takto:
I. Návrhy žalobců na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 31. 7. 2013, č. j. 5 Ans 4/2013 – 19, se zamítají .
II. Žádosti žalobců o osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti se zamítají .
III. Řízení se z a s t a v u je .
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Společnou žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové se žalobci domáhali
ochrany proti nečinnosti správního orgánu. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne
14. 3. 2013, č. j. 30 A 62/2011 - 26, žalobu odmítl podle §37 odst. 5 ve spojení s §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s., neboť žalobci ani přes výzvu krajského soudu obsaženou v usnesení ze dne
21. 11. 2011, č. j. 30 A 62/2011 – 20, neuvedli zákonem požadované náležitosti žaloby podle §80
odst. 3 s. ř. s.
Proti uvedenému usnesení krajského soudu podali žalobci (stěžovatelé) společnou kasační
stížnost, v níž uvedli, že ji podávají z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e)
s. ř. s. Stěžovatelé namítli, že v odůvodnění napadeného usnesení jsou uvedeny pouze obecné
deklarace, aniž by se krajský soud zabýval skutkovým a právním stavem věci. Stěžovatelé mají
za to, že „žaloba na ochranu proti nečinnosti byla a je podána řádně, důvodně a včas“, neboť ve věci
rozhodl nepříslušný správní orgán a v rozporu s §131 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní
řád. Stěžovatelé namítají, že správní orgán prvního stupně, tj. Městský úřad Sobotka nebyl
příslušný k projednání a rozhodnutí věci, a pokud rozhodl, bylo povinností žalovaného
neprodleně prohlásit nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, což neučinil
a neučinil tak na podkladě žaloby ani krajský soud.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti
spojen vznik poplatkové povinnosti. Kasační stížnost je podle položky č. 19 sazebníku soudních
poplatků zpoplatněna částkou 5000 Kč. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho
zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví
Stěžovatelé svoji poplatkovou povinnost při podání kasační stížnosti nesplnili, přičemž
v této kasační stížnosti požádali o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad
advokátů pro řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud následně usnesením ze dne
31. 7. 2013, č. j. 5 Ans 4/2013 – 19, ve výroku II. žádosti stěžovatelů o osvobození od soudních
poplatků a návrhy na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a ve výroku III.
stěžovatele vyzval, aby každý z nich jednotlivě zaplatil soudní poplatek za podání kasační stížnosti
ve výši 5000 Kč, a to ve lhůtě jednoho týdne od doručení předmětného usnesení. Stěžovatelé byli
rovněž poučeni o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví.
Na tuto výzvu reagovali stěžovatelé podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu
dne 21. 8. 2013, v němž navrhli, aby zdejší soud rozhodl o vyslovení neúčinnosti doručení
uvedeného usnesení ze dne 31. 7. 2013, č. j. 5 Ans 4/2013 – 19. Jako důvod tohoto návrhu
uvedli, že na zadní straně zásilek nebyly poštou řádně uvedeny všechny předtištěné údaje
o doručení. Zároveň stěžovatelé opětovně žádají o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, přičemž polemizují se závěrem Nejvyššího
správního soudu uvedeným ve zmiňovaném usnesení ze dne 31. 7. 2013, č. j. 5 Ans 4/2013 – 19,
podle něhož stěžovatelé nesplňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce ve smyslu §36 odst. 3 a §35 odst. 8 s. ř. s., neboť jejich kasační stížnost je třeba
považovat za zjevně neúspěšný návrh.
Nejvyšší správní soud uvážil o těchto návrzích stěžovatelů
takto:
Podle §42 odst. 5 s. ř. s. se pro způsob doručování užijí obdobně předpisy platné
pro doručování v občanském soudním řízení, nestanoví-li soudní řád správní jinak. Podle §50d
odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„o. s. ř.“) na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud
se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh
je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl
seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4 o. s. ř.) uveden den,
kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů,
jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána. Podle odst. 4 téhož ustanovení
omluvitelným důvodem podle odstavce 1 nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese
pro doručování trvale nezdržuje.
Z uvedeného vyplývá, že soud rozhodne o vyslovení neúčinnosti doručení, pokud
účastník prokáže, že se nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. V daném případě
ovšem stěžovatelé nic takového netvrdili. Námitky, které stěžovatelé uplatnili v návrhu
na vyslovení neúčinnosti doručení, spočívají pouze v tvrzených nedostatcích údajů uvedených
na zadní straně zásilek určených jednotlivým stěžovatelům, aniž by jim ovšem tyto tvrzené
nedostatky mohly bránit v seznámení s předmětným usnesením. Z doručenek, které jsou součástí
spisu, je zároveň patrné, že zásilky obsahující předmětné usnesení byly oběma stěžovatelům řádně
doručeny vložením do domovní nebo jiné jimi užívané schránky, a to dne 14. 8. 2013. Doručenky
obsahují jak údaj o dni doručení, tak i otisk razítka doručovatele. Ostatně i obsah samotného
návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení svědčí o tom, že s předmětným usnesením zdejšího
soudu byli oba stěžovatelé řádně seznámeni.
Za daných okolností tedy shledal Nejvyšší správní soud návrh na vyslovení neúčinnosti
doručení předmětného usnesení nedůvodným.
Pokud jde o žádosti o osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce,
stěžovatelé, jak již bylo řečeno, pouze polemizují s předcházejícím rozhodnutím Nejvyššího
správního soudu o těchto žádostech a návrzích, aniž by se na okolnostech a důvodech, za nichž
byly tyto žádosti a návrhy zamítnuty, cokoliv změnilo. Nejvyššímu správnímu soudu tedy nezbylo
než s odkazem na své předcházející usnesení ze dne 31. 7. 2013, č. j. 5 Ans 4/2013 – 19, žádosti
stěžovatelů o osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti opětovně zamítnout. Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že neshledal
žádné důvody pro předložení návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákonných ustanovení
týkajících se obligatorního zastoupení stěžovatele v řízení o kasační stížnosti advokátem,
poplatkové povinnosti za podání kasační stížnosti jakož i podmínek osvobození od toho
poplatku, jak požadovali stěžovatelé ve svém podání ze dne 21. 8. 2013, neboť soud nemá za to,
že by uvedená ustanovení trpěla jakýmkoli rozporem s ústavním pořádkem.
Jak již bylo řečeno, usnesení ze dne 31. 7. 2013, č. j. 5 Ans 4/2013 – 19, jímž byli
stěžovatelé mj. vyzváni k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, bylo stěžovatelům
doručeno v souladu s §50 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §42 odst. 5 s. ř. s. dne 14. 8. 2013.
Stanovená lhůta jednoho týdne pro zaplacení soudního poplatku tak stěžovatelům uplynula
dne 21. 8. 2013. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatelé ve lhůtě stanovené
uvedeným usnesením, ani později, poplatek za kasační stížnost neuhradili.
Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než řízení o kasační stížnosti podle
§9 odst. 1 in fine zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavit.
Jelikož bylo řízení o kasační stížnosti zastaveno, nemá podle §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. žádný z účastníků řízení právo na náhradu jeho nákladů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 27. srpna 2013
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu