ECLI:CZ:NSS:2014:6.AS.26.2014:74
sp. zn. 6 As 26/2014 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. arch. M. S., proti
žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské náměstí 6, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2014,
č. j. 11 A 158/2012 - 81,
takto:
I. Řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků n em á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví
označeného usnesení Městského soudu v Praze. Podáním ze dne 9. 2. 2014 stěžovatel zažádal
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a osvobození od soudních poplatků. Návrh
zdůvodnil nedostatkem prostředků a doložil čestné prohlášení, podle kterého nemá v současné
době pravidelný příjem a hotovost mu postačuje pouze na krátkodobé pokrytí výdajů.
Nejvyšší správní soud snesením ze dne 12. 2. 2014, č. j. 7 As 26/2014 - 32, zamítl návrh
stěžovatele na ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, když dospěl k závěru,
že k takovému postupu nebyly splněny zákonné podmínky, neboť stěžovatel je bezpochyby
schopen obstarat si finanční prostředky na úhradu svých potřeb prací a zároveň z ničeho
nevyplývá, že by současné zhoršení jeho majetkové situace nebylo pouze dočasné.
Rovněž s ohledem na charakter sporu bylo na místě stěžovateli nepřiznat osvobození
od soudních poplatků, neboť se jedná, stejně jako v téměř stovce dalších řízení vedených
v posledních dvou letech před Nejvyšším správním soudem, o spor, ve kterém se stěžovatel brání
proti nezákonným zásahům a nečinnosti všemožných správních orgánů, přičemž využívá
elektronická formulářová podání zpravidla nadepsaná jako slepý rozklad, slepá žaloba, slepá
kasační stížnost či slepá ústavní stížnost, ve kterých obecně namítá porušování celých katalogů
základních práv či zásad správního řízení. T akové spory má stěžovatel plné právo vést, dává- li mu
objektivní právo procesní možnosti tak činit, a musí v nich mít možnost účinně hájit svá práva.
Není však důvod, aby náklady na vedení takových sporů, které je zásadně povinen hradit každý
žalobce, za stěžovatele pravidelně nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků.
Zároveň zdejší soud výše uvedeným usnesením ze dne 12. 2. 2014 vyzval stěžovatele
k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy s poučením, že nebude-li
soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení o kasační stížnosti zastaveno.
Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 21. 2. 2014. Stěžovatel však soudní poplatek
nezaplatil, pouze elektronickým podáním ze dne 28. 2. 2014 sdělil, že není schopen vyčíslit
případné náklady řízení, ovšem předpokládá, že půjde řádově nejméně o statisíce až miliony
korun. V dalším elektronickém podání ze dne 28. 2. 2014 označil stěžovatel výzvu k zaplacení
soudního poplatku za protiprávní, neboť nemá peníze na advokáta, a zažádal o nařízení ústního
jednání. Dalším elektronickým podáním ze dne 28. 2. 2014 stěžovatel sdělil zdejšímu soudu,
že žádá výhradně listinnou odpověď na svá podání. Dalším elektronickým podáním ze dne
3. 3. 2013 opět stěžovatel zažádal o osvobození od soudních poplatků, ustanovení z ástupce
a nařízení ústního jednání ve všech věcech vedených u Městského soudu v Praze a u Nejvyššího
správního soudu, přičemž obsahově se tato žádost shoduje se žádostí ze dne 9. 2. 2014.
Výše uvedená podání nemění nic na povinnosti stěžovatele uhradit so udní poplatek
za podanou kasační stížnost a Nejvyšší správní soud nepovažuje za nutné reagovat konkrétně
na každé z nich, neboť se jedná o generická podání obstrukční povahy, která toliko potvrzují
správnost posouzení poměrů stěžovatele a povahy jím vedených sporů.
Protože soudní poplatek nebyl na výzvu soudu zaplacen, Nejvyšší správní soud
podle ust. §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. řízení
o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. §60 odst. 3 věta první ve spojení
s §120 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení
bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. března 2014
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu