ECLI:CZ:NSS:2006:6.AS.61.2004
sp. zn. 6 As 61/2004 - 45
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce: npor. Ing. L. W., zastoupen JUDr. Josefem Zubkem, advokátem, se sídlem 1. máje
398, Třinec, proti žalované: Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje,
se sídlem 30. dubna 24, Ostrava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2004, č. j. 22 Ca 453/2003 - 17,
takto:
I. Kasační stížnost se za mítá .
II. Žalované se ne př i zn ává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobou podanou ke krajskému soudu se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal
přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2003, č. 56, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání
proti rozhodnutí velitele Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Správy
Severomoravského kraje, ve věci kázeňského přestupku.
Krajský soud v Ostravě usnesením blíže označeným v záhlaví tohoto rozsudku řízení
o žalobě zastavil a své rozhodnutí odůvodnil tím, že stěžovatel nezaplatil poplatek za správní
žalobu ani ve lhůtě soudem k tomu stanovené, přestože byl k tomuto vyzván a rovněž poučen
o možných následcích nezaplacení. Soud zároveň konstatoval, že výzva k zaplacení soudního
poplatku byla stěžovateli doručena dne 2. 2. 2004 v souladu s §46 odst. 2 zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). Lhůta k zaplacení poplatku tak stěžovateli uplynula dnem
12. 2. 2004.
Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, kterou odůvodnil tím,
že žádná výzva k zaplacení soudního poplatku mu doručena nebyla a ani nebyl nikým
vyrozuměn o tom, že by někde měla být uložena zásilka obsahující tuto výzvu. Konstatoval,
že určitě nebyla splněna žádná z podmínek fikce doručení. Vzhledem k tomu, že soudní
poplatek již zaplatil, navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů
od doručení napadeného usnesení (§106 odst. 2 s. ř. s.), a je podána osobou oprávněnou,
neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo (§102 s. ř. s.),
stěžovatel je zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Z obsahu podání lze dovodit,
že stěžovatel namítá kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., a kasační stížnost
je tedy přípustná.
Nejvyšší správní soud se napadeným usnesením krajského soudu zaobíral v rozsahu
a z důvodů v kasační stížnosti uvedených, jak mu přikazuje §109 odst. 2, 3 s. ř. s., a dospěl
k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle §103 odst. 1 písm. e) lze podat kasační stížnost z důvodu tvrzené nezákonnosti
rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Nejvyšší správní soud z obsahu soudního spisu zjistil, že výzva k zaplacení soudního
poplatku byla stěžovateli zaslána na jím udanou adresu, ale protože zde nebyl zastižen a měl
sjednánu službu „Změna ukládací pošty“, byla písemnost uložena na poště v Č. T., kde si ji
stěžovatel v úložní době nevyzvedl. Zároveň byla výzva k zaplacení soudního poplatku
zaslána zástupci stěžovatele, který ji převzal dne 30. 1. 2004.
Povinnost zaplatit soudní poplatek plyne z procesního postavení účastníka řízení, který
činí úkon poplatku podléhající. Zaplacení soudního poplatku ovšem není úkonem, který má
osobně vykonat účastník řízení; je-li účastník řízení zastoupen, výzva k zaplacení soudního
poplatku se proto doručuje podle §42 odst. 2 s. ř. s. pouze jeho zástupci (srov. rozsudek
publikovaný pod č. 726/2005 Sb. NSS, obdobně např. II. ÚS 671/02). Proto Nejvyšší správní
soud konstatuje, že krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí pochybil, pokud vycházel
z doručení stěžovateli. V daném případě je totiž rozhodnou skutečnost, že soudní poplatek
nebyl zaplacen ani ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy zástupci stěžovatele, ke kterému
nesporně došlo dne 30. 1. 2004. Uvedené pochybení krajského soudu však nemá vliv
na zákonnost napadeného rozhodnutí.
K dodatečnému zaplacení soudního poplatku došlo až po právní moci usnesení
o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, takže toto dodatečné zaplacení nemohlo vést
ke zrušení usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 7 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, platí, že nebyl-li
poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační
stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí;
po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Krajský soud proto nepochybil
a nedopustil se nezákonnosti, když podle tohoto ustanovení postupoval a řízení zastavil.
Nejvyššímu správnímu soudu tedy z výše uvedených důvodů nezbylo, než kasační
stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítnout.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn §60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s. Protože
žalovaná, která měla úspěch ve věci, žádné náklady neuplatňovala a Nejvyšší správní soud ani
žádné jí vzniklé náklady ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že se žalované právo na náhradu
nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu