ECLI:CZ:NSS:2010:6.AZS.31.2010:67
sp. zn. 6 Azs 31/2010 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D.,
a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: E. S., zastoupené JUDr. J. M., obecným
zmocněncem, se sídlem M. K. 412, Ch., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad
Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 3. 2010,
č. j. OAM - 9/LE - PA03 - PA03 - 2010, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 23. 6. 2010, č. j. 56 Az 46/2010 - 41,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný ve správním řízení rozhodnutím ze dne 24. 3. 2010,
č. j. OAM - 9/LE - PA03 - PA03 - 2010, zastavil řízení o udělení mezinárodní ochrany
stěžovatelce podle §25 písm. i) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), poněvadž žádost shledal nepřípustnou ve smyslu §10a písm. e) téhož zákona.
Stěžovatelka v kasační stížnosti napadá rozsudek krajského soudu a rozhodnutí
žalovaného proto, že se jimi cítí být zkrácena na svých právech. Konkrétně uvádí, že situace
v zemi původu - Kyrgyzstánu je problematická zejména pro ruskou menšinu. Žalovaný
se její žádostí nezabýval, neboť neuváděla nové skutečnosti, nicméně stěžovatelka se domnívá,
že se nejedná o korektní postup; v zemi původu byla pronásledována a má vážné obavy
z návratu, tyto skutečnosti jsou pravdivé, nemůže tedy uvádět skutečnosti jiné. Stěžovatelka
dále požádala, aby byl její kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
Kasační stížnost byla podána stěžovatelkou v zastoupení JUDr. J. M., spolu s kasační
stížností byla soudu předložena též plná moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti, kterou
stěžovatelka udělila dne 29. 7. 2010. Nejvyšší správní soud z veřejně dostupného seznamu
advokátů (www.cak.cz) zjistil, že JUDr. M. není zapsán v seznamu advokátů; toto zmocněnec
ostatně ani v plné moci či kasační stížnosti neuváděl.
Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byla účastníkem
řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), nicméně nesplňuje jinou podmínku řízení o kasační
stížnosti, neboť není zastoupena advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.). Podle ustanovení §105 odst. 2
s. ř. s. musí být totiž stěžovatel zastoupen advokátem.
Nedostatek podmínky řízení v podobě absence povinného právního zastoupení
je nedostatkem odstranitelným. Podle ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s. platí, že v případě,
že kasační stížnost nemá všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti
doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění
podání.
Jak bylo shora uvedeno, stěžovatelka udělila plnou moc k zastupování JUDr. J. M. Z §35
s. ř. s. vyplývá, že se účastník řízení ve správním soudnictví může nechat zastoupit advokátem
(odst. 2 cit. ust.) nebo jinou fyzickou osobou (odst. 6 cit. ust.). Poněvadž JUDr. M. není
advokátem ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je na zastoupení osvědčené
předloženou plnou mocí třeba nahlížet jako na zastupování fyzickou osobou ve smyslu §35 odst.
6 s. ř. s.; JUDr. M. je obecným zmocněncem stěžovatelky.
Pro řízení o kasační stížnosti však zákon v §105 odst. 2 s. ř. s. vyžaduje zastoupení
advokátem. Účelem tohoto ustanovení, jež doplňuje obecná ustanovení o zastoupení v §35
s. ř. s., je zajistit kvalifikovanou ochranu práv stěžovatelů v často komplikovaných otázkách
správního práva. Nadto je výrazem požadavku na zajištění řádného plnění povinností zástupce
a odpovědnosti zástupce vůči zastoupenému. Advokátům zákon ukládá celou řadu povinností,
jimiž se musí při zastupování řídit, též obsahuje speciální pravidla odpovědnosti advokáta
za škodu způsobenou zastoupenému při výkonu zastoupení (část druhá, hlava třetí zákona
o advokacii). Obecný zmocněnec, i pokud má vysokoškolské právnické vzdělání, není
takovými povinnostmi vázán; zastoupenému tedy nejsou dány zákonné záruky, že zastoupení
bude vykonáváno v jeho nejlepším zájmu.
Z pravidla o povinném zastoupení advokátem pro řízení o kasační stížnosti je učiněna
výjimka. Ta platí pouze v případě, že stěžovatel sám, jeho člen či zaměstnanec mají vysokoškolské
právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Tuto výjimku je nutno v zájmu stěžovatelů
vykládat restriktivně; jsou to totiž právě uvedené osoby, u nichž lze předpokládat zájem
na řádném průběhu a výsledku kasačního řízení, vztah odpovědnosti a loajality ke stěžovateli
je zajišťován jinými právními předpisy (odpovědnost zaměstnance - srov. zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, odpovědnost člena právnické osoby - srov. zejm. zákon č. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník) než zákonem o advokacii.
Nejvyšší správní soud jsa si vědom skutečnosti, že stěžovatelka je zastoupena
pouze obecným zmocněncem, nikoliv advokátem, pokusil se nedostatek povinného zastoupení
advokátem odstranit. V usnesení z 21. 9. 2010, č. j. 6 Azs 31/2010 - 60, vyzval stěžovatelku,
aby soudu předložila plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasační stížnosti,
k tomu jí stanovil lhůtu jednoho měsíce. Zároveň stěžovatelku poučil o možnosti požádat
o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů, jehož náklady by platil stát. Usnesení bylo
doručeno obecnému zmocněnci dne 30. 9. 2010 a stěžovatelce dne 11. 10. 2010. Na výzvu
do dnešního dne stěžovatelka ani její zmocněnec nereagovali a vadu kasační stížnosti neodstranili.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.,
neboť nebyly splněny podmínky řízení, přes výzvu soudu nebyly překážky řízení odstraněny
a pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat.
Pro úplnost ještě Nejvyšší správní soud uvádí, že o návrhu na přiznání odkladného
účinku nerozhodl, neboť kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany má odkladný účinek
ze zákona (§32 odst. 5 zákona o azylu).
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu - kasační stížnosti - nemá žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 2010
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu