ECLI:CZ:NSS:2020:7.ADS.130.2020:16
sp. zn. 7 Ads 130/2020 - 16
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: VITOLG s. r. o.,
se sídlem Starobrněnská 334/3, Brno, zastoupen Mgr. Michalem Wiedermannem, advokátem
se sídlem Bauerova 491/10, Brno, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem
Kolářská 451/13, Opava, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 9. 4. 2020, č. j. 62 Ad 11/2018 – 112,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se v rac í zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Michala Wiedermanna,
advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 9. 4. 2020, č. j. 62 Ad 11/2018 – 112, Krajský soud v Brně zamítl
žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
26. 11. 2018, č. j. 6714/1.30/18-4. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání
a potvrdil rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj
ze dne 7. 8. 2018, č. j. 15484/9.30/18-11, kterým byl žalobce shledán vinným ze spáchání
přestupku podle §140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění
pozdějších předpisů, kterého se měl dopustit tím, že umožnil dvěma osobám výkon nelegální
práce podle §5 písm. e) bodu 1. a 2. téhož zákona. Za to byla žalobci uložena pokuta ve výši
120 000 Kč.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační
stížnost.
[3] Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala
žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí krajského soudu.
Usnesením ze dne 12. 5. 2020, č. j. 7 Ads 130/2020 – 11, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej,
že pokud vady kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky
pokračovat, soud kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne
14. 5. 2020. Lhůta ke splnění povinnosti tak uplynula v pondělí 15. 6. 2020, aniž by stěžovatel
na výzvu soudu reagoval.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl
rozsudek krajského soudu. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení,
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[6] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo nařízeno
jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. června 2020
Mgr. David Hipšr
předseda senátu