ECLI:CZ:NSS:2019:7.AZS.103.2019:20
sp. zn. 7 Azs 103/2019 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: N. H. P., zastoupen
JUDr. Ing. Jakubem Backou, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalovanému:
Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, se sídlem
Masarykova 930/27, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 3. 2019, č. j. 42 A 5/2019 - 35,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 7. 3. 2019, č. j. 42 A 5/2019 - 35, Krajský soud v Ústí nad Labem
(dále jen „krajský soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 23. 1. 2019, č. j. KRPU-16849-25/ČJ-2019-040022-SV-ZZ, jímž bylo
rozhodnuto, že se žalobce dle §124 odst. 1 písm. b) ve spojení s §124 odst. 2 zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje za účelem správního vyhoštění a dle §124 odst. 3 téhož
zákona byla stanovena doba zajištění na 90 dnů ode dne omezení osobní svobody žalobce, které
nastalo dne 22. 1. 2019 v 16 hodin.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační
stížnost, ve které uvedl, že ji následně doplní.
[3] Tato kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala žádný konkrétně
vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí krajského soudu. Usnesením
Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2019, č. j. 7 Azs 103/2019 - 12, byl stěžovatel vyzván
k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučen, že pokud vady
kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 4. 4. 2019. Lhůta
ke splnění povinnosti tak uplynula v pondělí 6. 5. 2019 (§40 odst. 2 s. ř. s.). V uvedené lhůtě
stěžovatel kasační stížnost ani nedoplnil, ani nepožádal o prodloužení stanovené lhůty (srov.
§106 odst. 3 s. ř. s.). Stěžovatel kasační stížnost doplnil až podáním doručeným soudu dne
7. 5. 2019 datovou schránkou. Kasační stížnost tak doplnil až následujícího dne
po uplynutí stanovené lhůty.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl
rozsudek krajského soudu (k doplnění kasační stížnosti nelze s ohledem na jeho opožděnost
přihlížet - viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009 - 28,
nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, publ. ve Sb. n. a u. ÚS č. 42
nález č. 152, s. 237). Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší
správní soud odmítl kasační stížnost za použití §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. května 2019
Mgr. David Hipšr
předseda senátu