ECLI:CZ:NS:2017:7.TD.43.2017.1
sp. zn. 7 Td 43/2017-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného R. Š. , vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 1 Pp 28/2017, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. října 2017 návrh soudu na určení místní příslušnosti a rozhodl takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud Plzeň-město.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 54 T 1/2009 (č. l. 340, spisu 54 T 1/2009), byl obviněný R. Š. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 k §219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zákona a byl podle §§219 odst. 2 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 roků a 6 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. K odvolání obviněného a státního zástupce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem za dne 30. 7. 2009, sp. zn. 1 To 33/2009 (č. l. 392, spisu 54 T 1/2009), podle §258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a obviněného nově uznal vinným pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 k §219 odst. 1, 2 písm. h) tr. zákona a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 3) tr. zákona. Za to ho odsoudil podle §219 odst. 2 tr. zákona a §35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 12 let, pro jehož výkon ho zařadil do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 2 tr. ř. rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody.
Podáním Okresnímu soudu Plzeň-město (v jehož obvodu ve Věznici Plzeň trest odnětí svobody vykonával) ze dne 9. 12. 2016 (č. l. 1, spisu 1 PP 28/2017) požádal obviněný o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody.
Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 15. 5. 2017, sp. zn. 3 PP 218/2016, podle §88 odst. 1, 4 tr. zákoníku žádost odsouzeného zamítl (č. l. 67, spisu 1 PP 28/2017).
Ke stížnosti obviněného Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 8 To 257/2017, podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a uložil okresnímu soudu, aby o věci znovu jednal a rozhodl (č. l. 82, spisu 1 PP 28/2017).
Dne 24. 8. 2017 byla věc obviněného vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 218/2016 postoupena Okresnímu soudu ve Znojmě jako soudu místně příslušnému podle §333 odst. 1 tr. ř. (č. l. 90, spisu 1 PP 28/2017), neboť obviněný byl podle zprávy Věznice Plzeň dne 20. 6. 2017 trvale přemístěn k výkonu trestu odnětí svobody do Věznice Znojmo.
Usnesením Okresního soudu ve Znojmě ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 1 PP 28/2017, byla věc obviněného R. Š., vedená u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 1 PP 28/2017, podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř., z důvodů uvedených v §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu k projednání věci, neboť Okresní soud ve Znojmě se domnívá, že k jejímu projednání není příslušný. Okresní soud citoval znění komentáře k ustanovení §333 odst. 1 tr. ř. podle něhož je „k řízení o podmíněném propuštění je ve všech případech příslušný okresní soud, v jehož obvodu odsouzený trest vykonává, bez ohledu na to, který soud v řízení o podané obžalobě či návrhu na potrestání rozhodl jako soud prvního stupně. Za místo výkonu trestu se považuje i pobočka nebo jiný detašovaný útvar věznice, není podstatné, zda se její sídlo nachází v obvodu jiného okresního soudu, tedy kam je taková pobočka organizačně začleněna. Je-li odsouzený v době řízení o podmíněném propuštění na svobodě (např. v důsledku započtení předchozího trestu), je pro určení příslušnosti soudu rozhodující, kde naposledy vykonával trest, který tvoří součást trestu, ze kterého by měl být podmíněně propuštěn. Pro určení příslušnosti jsou rozhodující skutečnosti, které jsou dány při zahájení řízení, jejich změna v průběhu řízení může být ale důvodem pro postup podle §25 (blíže DRAŠTÍK, A., a kol. Trestní řád:komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. S. 848-900).“ Podle Okresního soudu ve Znojmě, s ohledem na zvláštní povahu daného řízení a dosavadní průběh řízení, kdy již jednal a věcně rozhodoval Okresní soud Plzeň-město a posléze Krajský soud v Plzni, není postoupení věci Okresnímu soudu ve Znojmě vhodné a zasahuje do práva obviněného na spravedlivý proces. Okresní soud ve Znojmě by musel provést všechny důkazy znovu, čímž by podle něj docházelo k časové prodlevě, přičemž nelze podle něj také odhlédnout od toho, že Okresní soud ve Znojmě není vázán závěry obsaženými v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 8 To 257/2017. Podle Okresního soudu ve Znojmě by v dané věci měl opětovně rozhodovat Okresní soud Plzeň-město. Proto předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti.
Dne 13. 9. 2017 byla Nejvyššímu soudu doručena také žádost obviněného o rozhodnutí ve věci místní příslušnosti s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl sám ve věci, nebo ji „přikázal Okresnímu soudu ve Znojmě nebo Krajskému soudu v Brně“. Tato žádost obviněného byla dne 5. 10. 2017 postoupena senátu rozhodujícímu v této věci sp. zn. 7 Td 43/2017.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 odst. 1 tr. ř. a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §331 tr. ř. o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti, a to ve veřejném zasedání. Rozhodnutí činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává (§333 odst. 1 tr. ř.).
Ze spisového materiálu je zjevné, že obviněný v době podání žádosti o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody vykonával tento trest uložený mu rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. 1 To 33/2009, ve Věznici Plzeň. Pokud tedy obviněný žádost o podmíněné propuštění podal u Okresního soudu Plzeň-město, učinil tak u soudu příslušného k takovému rozhodnutí. S ohledem na stávající procesní situaci, když rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město o zamítnutí žádosti obviněného na podmíněné propuštění, bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 8 To 257/2017, a okresnímu soudu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl, již není významné, že byl obviněný v mezidobí, konkrétně dne 20. 6. 2017, přeřazen do výkonu trestu do jiné věznice (Věznice Znojmo), když stále jde o rozhodnutí o žádosti obviněného o podmíněné propuštění ze dne 9. 12. 2016, kdy vykonával trest odnětí svobody ve Věznici Plzeň a pro určení příslušnosti jsou rozhodující skutečnosti, které jsou dány při zahájení řízení (srov. DRAŠTÍK, A., a kol. Trestní řád:komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. S. 848-900). Řízení o původním návrhu obviněného na podmíněné propuštění tak dosud není skončeno a příslušnost Okresního soudu Plzeň-město je dána skutečnostmi, kterými bylo nutno se řídit při zahájení řízení (tedy, že obviněný vykonával trest odnětí svobody, u něhož podmíněné propuštění žádá, ve Věznici Plzeň, tedy v obvodu Okresního soudu Plzeň-město). Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že soudem, který je v této věci příslušným k rozhodnutí o žádosti odsouzeného R. Š. o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, je i v daném stádiu řízení nadále Okresní soud Plzeň-město.
Podle §24 odst. 2 tr. ř. může soud, který rozhoduje o příslušnosti soudu, současně rozhodnout o odnětí a přikázání věci z důvodu uvedeného v §25 tr. ř.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal, zejména s ohledem na to, v jaké fázi se nyní nachází řízení u Okresního soudu Plzeň-město (po zrušení rozhodnutí Krajským soudem v Plzni), kdy je zřejmé, že okresní soud je s věcí podrobně seznámen a z pokynů krajského soudu (v rozhodnutí ze dne 20. 7. 2017, sp. zn. 8 To 257/2017) vyplývá nutnost osobního slyšení nejen obviněného, který může být eskortován z věznice, kde nyní vykonává uložený trest odnětí svobody, ale též osobní výslech znalců, kteří ve věci byli přibráni k vyhotovení znaleckých posudků, a kteří oba dva mají bydliště v obvodu Okresního soudu Plzeň-město nebo v příznivé dojezdové vzdálenosti.
Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. října 2017
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu