ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.66.2019.1
sp. zn. 7 Td 66/2019-35192
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 10. 2019 návrh obviněného D. R. , nar. XY, bytem XY, a zúčastněné osoby E. R. , bytem XY, na odnětí a přikázání věci vedené u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího pod sp. zn. 6 To 64/2018, a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Vrchnímu soudu v Praze neodnímá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33778, byl obviněný D. R. uznán vinným zločinem přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl mu za to uložen trest. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto i ohledně dalších spoluobviněných. Rozsudek krajského soudu nenabyl právní moci, neboť proti němu byla obviněnými a dalšími osobami podána odvolání.
2. Věc je u odvolacího Vrchního soudu v Praze vedena pod sp. zn. 6 To 64/2018.
3. Podáním, které bylo Vrchnímu soudu v Praze doručeno dne 5. 6. 2019, učinila E. R. (pozn. zúčastněná osoba) podle §25 tr. ř. návrh na odnětí věci, sp. zn. 6 To 64/2018 Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci (č. l. 34678/ sv. č. 132 tr. spisu). Podáním, které bylo Vrchnímu soudu v Praze doručeno dne 10. 6. 2019, učinil také obviněný D. R. podle §25 tr. ř. návrh na odnětí věci, sp. zn. 6 To 64/2018 Vrchnímu soudu v Praze a její přikázání Vrchnímu soudu v Olomouci (č. l. 34733/sv. č. 132 tr. spisu). Oba návrhy jsou obsahově totožné.
4. Vrchní soud v Praze předložil dne 26. 8. 2019 část trestního spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 4 T 21/2013 (svazky č. 131 a 132; po jejich zaslání Krajskému soudu v Praze k provedení vykonávacích úkonů, byly znovu dne 4. 10. 2019 předloženy svazky č. 131 až 133 tr. spisu), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí m. j. o výše uvedených dvou návrzích na delegaci. Tyto návrhy byly podle rozvrhu práce přiděleny k rozhodnutí senátu č. 7 Nejvyššího soudu a jsou u Nejvyššího soudu vedeny pod sp. zn. 7 Td 66/2019.
5. Nejvyšší soud projednal předložené návrhy na delegaci a dospěl k následujícímu závěru.
6. Podle §25 tr. ř. z důležitých důvodů může být věc příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. O odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. K odnětí věci a jejímu přikázání jinému soudu přitom může dojít ve kterémkoliv stadiu trestního řízení.
7. V projednávané věci je zřejmé, že v trestní věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 6 To 64/2018, jejíž odnětí tomuto soudu je podle §25 tr. ř. navrhováno s tím, aby věc byla přikázána Vrchnímu soudu v Olomouci, již Vrchní soud v Praze vyhlásil dne 26. 6. 2019 rozsudek (č. l. 34994/sv. č. 132 tr. spisu), jímž rozhodl o odvoláních podaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33778. Tímto meritorním rozhodnutím bylo řízení v této věci u Vrchního soudu v Praze skončeno. Na doplnění Nejvyšší soud uvádí, že usnesením ze dne 10. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018-34705, bylo v neveřejném zasedání podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto jako podané osobou neoprávněnou odvolání, které proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33778, podala E. R.
8. Nejvyšší soud již v minulosti opakovaně konstatoval (např. usnesení sp. zn. 11 Nd 416/2000, 7 Td 31/2014, 7 Td 70/2014), že pokud v době rozhodování nejblíže nadřízeného soudu, bylo již řízení u příslušného soudu, jemuž má být věc podle §25 tr. ř. odňata, byť nepravomocně skončeno, nelze již o návrhu na delegaci rozhodnout, protože zde není věc, kterou by bylo možno příslušnému soudu odejmout.
9. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 10. 2019
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu