ECLI:CZ:NSS:2013:8.AS.120.2012:19
sp. zn. 8 As 120/2012 - 19
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: L. K., zastoupeného JUDr.
Dušanem Kučerou, advokátem se sídlem Pekařská 12, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad
kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2012,
čj. KUJI 51196/2012, sp. zn. OOSČ 628/2012 OOSC/186/DT, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 9. 2012, čj. 33 A 33/2012 – 9,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za řízení o žalobě ve výši 3000 Kč. Tato částka
mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Velké Meziříčí, odbor dopravy a silničního hospodářství, rozhodnutím
ze dne 28. 5. 2012, čj. DOP/12524/2012/1541/2012-juran, uznal žalobce vinným ze spáchání
přestupku podle §125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích.
[2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 27. 7. 2012, čj. KUJI 51196/2012, sp. zn. OOSČ 628/2012
OOSC/186/DT, zamítl pro nepřípustnost odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí.
[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně. Žalobce
neuhradil soudní poplatek za žalobu ve výši 3000 Kč, a to ani současně s podáním žaloby
a ani v desetidenní lhůtě určené v usnesení soudu ze dne 23. 8. 2012, čj. 33 A 33/2012 - 6.
Krajský soud proto usnesením ze dne 24. 9. 2012, čj. 33 A 33/2012 – 9, řízení o žalobě zastavil.
[4] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností z důvodů
podle §103 odst. 1 písm. a) a e) s. ř. s., v níž zpochybnil postup krajského soudu při vyzývání
stěžovatele k zaplacení soudního poplatku. Vyjádřil přesvědčení, že poplatková povinnost vzniká
podáním žaloby pouze tehdy, je-li soudní poplatek uhrazen vylepením kolkových známek.
V ostatních případech platí třídenní lhůta od doručení výzvy soudu k zaplacení poplatku.
Domníval se, že po nesplnění výzvy ještě nelze rozhodnout o zastavení řízení. Stěžovatel rovněž
namítl, že soudní poplatek za žalobu následně zaplatil.
[5] Jelikož stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti neuhradil soudní poplatek,
Nejvyšší správní soud jej usnesením ze dne 30. 11. 2012, čj. 8 As 120/2012 – 9, vyzval, aby tak
učinil ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil, že nebude-li
poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Tato výzva byla zástupci žalobce
doručena dne 27. 12. 2012.
[6] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon
o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti. Podle §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti
zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí
této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li
tak tento nebo zvláštní zákon.
[7] Žalobce ve lhůtě stanovené Nejvyšším správním soudem ani následně soudní poplatek
splatný podáním kasační stížnosti nezaplatil. Nejvyšší správní soud proto řízení podle §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil. Zbývá doplnit,
že Nejvyšší správní soud se nemohl zabývat okolnostmi, za kterých krajský soud zastavil řízení
a důvody, které stěžovatel uvedl v kasační stížnosti. Brání tomu právě nesplnění poplatkové
povinnosti za řízení o kasační stížnosti.
[8] Podle §60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
[9] Stěžovatel podal kasační stížnost prostřednictvím krajského soudu. Současně krajskému
soudu zaslal usnesení o zastavení řízení ze dne 24. 9. 2012, čj. 33 A 33/2012 - 9, na něž vylepil
kolkové známky v hodnotě 3000 Kč. Obě podání byla krajskému soudu doručena dne
12. 10. 2012.
[10] Jelikož stěžovatel neuhradil soudní poplatek za podanou kasační stížnost, nemohl
se Nejvyšší správní soud zabývat tím, zda usnesení krajského soudu o zastavení řízení bylo
nezákonné a ani tím, zda po zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 3000 Kč byly splněny
podmínky §9 odst. 7 věty první zákona o soudních poplatcích, tedy podmínky pro zrušení
usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, pokud byl poplatek zaplacen dříve,
než usnesení nabylo právní moci. Za takové situace je třeba vycházet z toho, že nabude-li
usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost
(§9 odst. 7 věta druhá zákona o soudních poplatcích). Pokud byl po zániku poplatkové
povinnosti uhrazen soudní poplatek, jde o přeplatek, který je třeba vrátit v plné výši. Nebyly
proto splněny podmínky pro krácení vraceného soudního poplatku (§10 odst. 3 zákona
o soudních poplatcích), neboť poplatek nebyl uhrazen v době trvání poplatkové povinnosti
a řízení bylo zastaveno až po jeho úhradě. Nejvyšší správní soud proto rozhodl, že se stěžovateli
vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3000 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (§10a odst. 1 zákona
o soudních poplatcích).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 5. března 2013
JUDr. Jan Passer
předseda senátu